Poskytování první pomoci a právo

* V jakém rozsahu je každý povinen poskytnout první pomoc a co hrozí každému, kdo první pomoc neposkytne?

* Odpovídá zachránce při poskytování první pomoci za porušeni právních předpisů či způsobenou škodu?

* Co dělat, když zraněný naši pomoc nechce? 

První pomoc

"První pomoc je povinen ze zákona poskytnout každý, pokud není v ohrožení vlastního života," uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: "První pomoc by měl umět poskytnout každý z nás, ne však každý ji umí poskytovat správně. Někdy stačí jen zavolat záchrannou službu, a někdy je potřeba i přímo a správně poskytnout první pomoc, aby byla efektivní."

Vždy zhodnoťte situaci a hlavně bezpečnost, poté přivolejte pomoc a poskytněte první pomoc. K otázce bezpečnosti patří zejména zastavení vozidla na bezpečném místě, reflexní prvky před vystoupením z vozidla, rychlé opuštění kontaminovaného prostoru, hození záchranné pomůcky do vody tonoucímu nebo použití rukavic za účelem naší ochrany.

Kdy je nutné přivolat zdravotnickou službu?

Odbornou pomoc voláme vždy, pokud se jedná o život ohrožující stav, anebo máme podezření, že by život ohrožující stav mohl nastat. Pokud si nejsme jisti, pak je lepší volat, než situaci podcenit a nezavolat vůbec. Telefonní číslo záchranné služby je 155 nebo lze o pomoc zavolat prostřednictvím tísňové linky 112.

Co hrozí, pokud první pomoc neposkytnete?

Dle Trestního zákoníku je neposkytnutí pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, ač tak může zachránce učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, trestným činem s trestní sazbou až 2 roky.

Povinnost poskytnout první pomoc neplatí absolutně. "Zde je důležité spojení ‚bez nebezpečí pro sebe nebo jiného‘, které dopadá na situace, kdy by nám poskytnutím první pomoci hrozilo nebezpečí, např. neplavec nebude skákat pro tonoucího," shrnuje Eduarda Hekšová a dodává: "V praxi se zpravidla za minimální poskytnutí pomoci považuje přivolání záchranné služby."

S vyšší trestní sazbou i stanovením parametrů neposkytnutí pomoci se můžeme setkat u osob, které jsou z povahy svého zaměstnání povinni takovou pomoc poskytnout, nebo řidiči dopravního prostředku, kteří byli účastníkem dopravní nehody.

Krajní nouze při poskytování první pomoci

Při poskytování první pomoci se můžeme dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu se zákony či předpisy, případně kdy může při poskytnutí pomoci vzniknout škoda na cizím majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem krajní nouze, kdy v zásadě platí, že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu, poruší zákony či jiné předpisy v přiměřené míře k možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká. Závažnost hrozícího následku ovšem musí být zjevně vyšší než způsobená škoda.

Když zraněný naši pomoc nechce

"V praxi se někdy můžete setkat se situací, kdy si zraněný nebude přát poskytnutí pomoci," sděluje Eduarda Hekšová a doplňuje: "Jak v takové situaci postupovat a nespáchat trestný čin neposkytnutí pomoci? Pokud není ohrožení skutečně bezprostřední a zřejmé (např. tepenné krvácení), první pomoc nelze poskytovat proti jasně projevené vůli zraněného. Pokud zraněný svoji vůli nebýt ošetřen jasně a srozumitelně deklaruje, nemůže být takové jednání trestným činem, jelikož jde o svolení poškozeného neposkytnout první pomoc."

Aplikace první pomoci?

"Český červený kříž má zdarma k dispozici aplikaci Záchranka, kterou si můžeme stáhnout do mobilního telefonu," uzavírá Eduarda Hekšová. V aplikaci je možné přivolat si pomoc, nastavit si své osobní údaje, informace o svém zdravotním stavu atd.

Přivolání první pomoci lze v aplikaci stisknutím nouzového tlačítka, kdy následně aplikace odešle informace o vaší poloze a spojí vás s operátorem zdravotnické záchranné služby.

Aplikace poslouží i jako příručka první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací. Součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem, včetně krátkých videí.