Báječný kross, báječné ženy v Senohrabech

Tak ta si našla v termínovce krossáckou neděli v Senohrabech. Holky buď 4, nebo po zralé úvaze 8 km. Chlapi povinně 8. A tomu říkaj rovnoprávnost! Vyrazili jsme a já si připadal jako Ctirad, když se na něj sesypaly ty divoký ženský. Jenže tady to bylo trochu jinak:

Báječné ženy v běhu

Tyhle amazonky znáte ze závodů  Jsou nejen báječné, ale i fajn… a dovolte malý šovinistický dovětek: I pěkný! Znáte je z akcí, časopisů, prostě běhaj – a běhaj dobře!. A bomba – kromě tomboly byla vyhlášena i soutěž o nejkrásnější sukýnku. A vyhrál ji chlap!!! Kiš, kiš, holky, přivezl si ji odněkud z Ameriky a dost mu slušela, to musím uznat. Zrovna tak jako opravdu rád přiznávám smysl pro srandu organizátorkám.

Vávrův palouk

Hele, chlapi, neděsí už tenhle název Vávrův palouk? Mrštíkové… Koho otrávila Maryša kafem?! Vávru! No dobrý, kafíčko neuškodí. Mimochodem na otravování kafe nebyl čas, otravovali jsme už dost my chlapi. Ale holky fakt v pohodě. Vyfasovat číslo, vyvalit se do provoněné trávy kousek od Sázavy, co víc si přát?! A čekat, co na nás připravily…

A bylo to hustý

Dvě čtyřkilometrová kolečka. To druhý bylo horší, to už člověk věděl, co ho čeká. Nás před polednem při válení v trávě čekalo teprve to první. Ale ještě se nebouchlo na pokličky. Mimochodem -  krása, místo salvy z pistole zvuk, jaký člověk (někdy) slyší z kuchyně. Dobrá trasa, dost kopečků, brod a zase furt nahoru. A pak tedy zase dolů. A tak dokola. No prostě Kross – a ve fakt krásný krajině!

Pot čistí krev

Jestli je to fakt, tak jsem si ji vyčistil dost důkladně. Ale to nebyl jen jeden motivační slogan. Na stromech jich bylo na trati víc – Běhej, dokud můžeš, Když nemůžeš, přidej, Běhám, dokud dýchám… hodně jich bylo – jenže já už tak moc ke konci nevnímal.

Absolutní vejlet

No a výpis z rodinné kroniky na závěr: Vnuk v kategorii třetí, vnučka v kategorii sedmá, dcera absolutní vítězka v kategorii žen na 8 kilometrů. A já? Absolutně poslední! Jenže! Protože jsem nezdechl v půlce, ocitl jsem se na bedně (ne v  bedně!). Nesbalil jsem to a byl jsem vyhlášen jako Nejstatečnější muž. A zcela s přehledem jsem vyhrál kategorii D. Nebylo to tak těžký, v tý jsem byl sám. Takže dvakrát na bedně!

Jen dcerunka moje milovaná podotkla, že ta kategorie by se měla jmenovat Ď jako Dědek. A já ji ještě prásknu: Sice je absolutně první, ale má taky absolutně nulovej smysl pro orientaci. Zakufrovala, bloudila, ale stejně byla absolutně první. Ach jo, takže za absolutního kreténa jsem byl zas já. No, ale já už jsem zvyklej. V Senohrabech to bylo fakt absolutně báječný. Díky, vy báječný běhavý holky!

INFO: Báječný letní kros