Jizerky: Stará poutní cesta na vlastní nohy

Za panenkou Marií... tak trochu fofrem

Veliký guru, znalec a milovník  Jizerek, Miloslav Nevrlý popisuje ve své Knize o Jizerských horách poutní cesty před hodně lety asi takto: Poutníci, aby si neničili střevíce, je zuli, přehodili přes rameno, do ranečku sbalili tvaroh, skývu chleba a vyrazili do Hejnic. V případě Staré poutní cesty z Oldřichova v Hájích. Cestou se báli vlků, kanců a loupežníků. To už je dávno. Sýr jsem nahradil paštikou a střevícům značky Adidas dotáhl tkaničky. Loupežníků jsem se nebál, ti už dávno sedí v jiných křeslech než na šutrech v Oldřichovském sedle. A vlka? Jo, toho jsem se bál! Jako každej kdo běhá. A protože jsem prostě superman, rozhodl jsem se, že to nepůjdu, ale poběžím. Nic extra – 10 kiláků, zas tak moc alfa runer nejsem!

Na Hemmrichu nádech…

Vyběhnete z Oldřichova v Hájích. Pak kolem Emauzského obrázku, Kamene osvobození a najednou jste  U sedláka Pepka neboli "Bauer Jusel Kreuz"! Juj – naturalistickej syrák! Obnoveno, předěláno a krev na Ukřižovaném je fakt jako pravá. Trochu zamrazí, ale na druhou stranu to nejhorší už máte za sebou. I když nejhorší – jak se to vezme. Prostě jsme se proběhli krásnými bučinami Hemmrichu. Do kopce, z kopce…tak to tak v životě chodí. Pak člověk proběhne Farskou loukou a dostane do do žírných polí luk a strání a zachce se mu zpívat něco o tom, že zemský ráj... Krása!

Na Štolpichu výdech!

Dolní Štolpich: Zemský ráj to napohled…a Hejnice jsou na dohled! To je skoro na hymnu, co?! Krásné polní a lesní cesty, přibývající křížky a Boží muka – všechno graduje k finále. Když totiž člověk seběhne do Hejnic, zalapá po dechu. Kdysi tu visel křížek na stromě a teď je tu nádherný barokní chrám Navštívení Panny Marie. I nevěřící v tu chvíli tak trochu zapřemýšlí. Uprostřed lesů, kdysi divoké přírody  tenhle krásný„žensky“ hebký a přívětivý chrám. Panenko Marie, omlouvám se, že jsem si tu cestu nevychutnal bos a s tvarohem v uzlíčku. Navíc jsem běžel a spěchal. Tak příště. A nebo Novou poutní cestou? Jo, znám ji taky!

Autor běžel také přes Krkonoše: Jak nesedět za Pecí

…a tip nakonec:

Pokud budete taky někdy prchat před Džambulkou, manželkou nebo jinými živelnými pohromami, doporučuji kemp v Liberci. Dostanete se odtamtud všude – tramvají, busem, pod Ještěd, do Bedřichova – kamkoli! Strategická poloha výborná, kvalita super a…a: nakonec, poptejte se sami: Kemp Liberec.

Pokud chcete ušetřit čas, kupte si za pár kaček místní jízdní vlakový řád. Je jedno, jestli to namíříte na Harrachov, Kořenov nebo třeba na ten Oldřichov. Všude rychle, na čas a v klídku. Ušetříte čas na zážitky. A pokud vás nebude bavit koukat se z okna? Nevadí, na nádraží si můžete koupit noviny. O Džambulce a jejích třech commedy boys se tam dočtete  určitě.

Přečtěte si k tématu:

Nová Poutní cesta na kole

Obhlídka Srázů v Jizerkách

Osamělá romantika v divokém Štolpichu

Zobrazit místo Turistika na větší mapě