Jak žije Špindlerův Mlýn

Na začátku devadesátých let se ve Špindlu rychle vyjasnily základní majetkové poměry, vleky a lanovky ovládla akciová společnost Skiareál a na radnici se k moci dostali lidé, kteří nebránili podnikání v cestovním ruchu.

S ohledem na klienty

Včas jim došlo, že nemá cenu držet Městské vleky, a prodali je Skiareálu. Od letošního roku radnice zrušila parkovné, nechala postavit aquapark a obnovila orientační tabule. Bylo načase, bohaté zákazníky již dávno přetáhly Alpy, střední vrstva teď balancuje, jestli jet do Špindlu nebo do ciziny.

V této souvislosti řekl o cestě dobrých českých skiareálů marketingový specialista Radek Šenk pro časopis Marketing a Media: “Snaží se najít cestu k zákazníkovi a vyloženě se specializovat na jeho udržení.“

Všechno patří do soukromých rukou

Akciová společnost Skiareál skoupila všechny vleky a lanovky, mohutně investovala do úpravy sjezdovek i běžeckých tratí, instalovala nové technologie, uměle zasněžuje tři čtvrtiny sjezdových areálů a provozuje skibus.

Protože jí patří celé lyžařské středisko, může přelévat peníze tam, kam je právě potřeba. Vedení společnosti se tedy nemusí dohadovat s mnoha dalšími subjekty o svých záměrech a také nemusí prodělávat neefektivní vnitřní boje, jaké vládnou například v některých tělovýchovných jednotách nebo obecních zastupitelstvech vlastnících jiné lyžařské areály.

Letos investoval Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s. desítky miliónů korun do bezpečnostních sílí, vloni rozšíření a osvětlení sjezdovky Hromovka, předloni modernizace běžeckého stadionu na Mísečkách a před tím výstavby skiparku s U-rampou a tratí na skicross. Že to akciová společnost dělá dobře, potvrdily desetiprocentní dividendy, které si poprvé přede dvěma lety vyplatili akcionáři z řad soukromých podnikatelů i tělovýchovných svazů.

Zájmy podnikatelů a obce se sbližují

Klopotně se sbližují zájmy obce a podnikatelů. Letos se to projevilo například v tom, že návštěvníci mají všechna obecní parkoviště zdarma. Do té doby se na nich platilo sto korun na den a lyžaři reptali, že platí drahou permanentku a ještě k tomu parkovné. Druhým pozitivním příkladem je hromadná doprava po lyžařském areálu. Město provozuje placenou autobusovou linku na hřebeny Krkonoš, Skiareál se stará o bezplatnou dopravu skibusy po městě.

Infocentra nemají přehled o volných pokojích

„Ve Špindlerově Mlýně se nejvíce vydělává na lyžování, ubytování a stravování, říká tamní vedoucí odboru cestovního ruchu Lada Křepelková. Zatímco lanovkáři a restauratéři nedávají klientům záminky k velkým stížnostem, s ubytováním je to jiné. „Špindl je rezervován trvale a dlouhodobě,“ potvrzuje Lada Křepelková.

Zároveň přiznává, že zřejmě proto nejsou ubytovatelé vstřícní při poskytování informací přes informační a bookovací střediska. „Nikoho neinformují o volných místech a cenách, jsou zvyklí jet pouze podle svého.“

Mnohá informační centra ve Špindlu tak podle Křepelkové dělají městu ostudu. Zelené písmeno „I“ září nad vchody mnoha domů, ale ve skutečnosti poskytují informace pro návštěvníky jen dvě - Turistické informační centrum spravované radnicí a soukromý Michlův Mlýn na příjezdu do města. Další šest infostředisek slouží jako místa na objednání ubytování.

Žádné z infocenter ovšem nezprostředkovává informace o aktuální nabídce ubytování celého Špindlerova Mlýna. Nikdy dokonce ani nevyšel katalog všech ubytovacích prostor s cenami na sezonu, jak je to běžné v každém zimním středisku na západ od České republiky. „Když oni nám nechtějí nic říci,“ zní každoroční povzdech z úst pracovnic na přepážce městského infocentra na adresu podnikatelů v oblasti ubytování.

Problémy ubytovatelů

Trochu to skřípe i při výstavbě nových ubytovacích zařízení. Kapacita služeb je naplněná, a tak chce město po každém investorovi, aby kromě ubytoven postavil ještě něco pro veřejnost. Například za letos otevřené apartmánové domy pod lanovkou na Medvědín postavila investiční společnost ještě malý aquapark. „Pojistili jsme si to třicetimilionovou kaucí,“ říká starosta Oldřich Šimek.

Pro srovnání: ve Špindlu bylo začátkem devadesátých let k dispozici pět tisíc lůžek, dnes je to již deset tisíc a zájem o novou výstavbu je stále značný. Proto rada města vyhlásila stavební uzávěru. „Každý investor se ovšem ohání studií, že se sem další domy ještě vejdou,“ kroutí hlavou starosta. „Investoři nás válcují. Mnozí si vezmou tři právníky a dělají si, co chtějí.“

Zároveň prozrazuje jednu z fint, jak se při tom obchází legislativa. Na bytovou výstavbu se vztahuje pětiprocentní sazba DPH, a proto se nestaví ubytovny a penziony, ale tak zvané byty. „Pro město to znamená, že nedostane lázeňské poplatky, které z bytů nemůže vybírat. Kvůli tomu se i z hotelových pokojů stávají škrtem pera byty.“

Určitě se bude zdražovat permanentka

Kam ve Špindlerově Mlýně půjde lyžařský vývoj? „Krkonoše ani naše město nejsou nafukovací. Nebudou rozlehlejší ani vyšší, a proto vidíme možnosti především ve zkvalitňování infrastruktury,“ myslí si ředitel Skiareálu Jiří Beran. „Před letošní sezonou jsme proto nestavěli další lanovky ani nerozšiřovali sjezdovky, ale investovali jsme do záchranných sítí na okrajích sjezdových tratí, prodloužili U-rampu pro snowboardisty, zprovoznili sociální zařízení pro běžkaře na Mísečkách a pokračovali v spolu s desítkami dalších podnikatelů a obcí v rozšiřování sítě upravovaných tratí pro běžkaře.“

Sítě a bezpečnostní bandáže okolo sloupů na osvětlení a umělý sníh stály šest milionů korun. Upravovaných stop je v Krkonoších již 550 kilometrů a v okolí Špindlu je jich pětina.

Ač o tom nikdo z provozovatelů lyžařského areálu nechce mluvit, je jasné, že permanentka se bude ještě hodně zdražovat. Zatím stojí 650 korun, ale v hlavní sezóně stojí lyžaři stále půlhodinové fronty. Ve srovnání s Alpami je sice zdejší lyžování předražené už dnes, ale zákazníků je stále více, než kolik je Špindl schopen kulturně absorbovat.

Jde tedy jen o cenu jízdného, která by odradila tolik zákazníků, aby si ostatní dobře zajezdili a zároveň skiareál vydělal.

Do nemovitostí se ukládají peníze

Paradoxem Špindlu je, že ač je to úspěšná a bohatá obec, lidé se odsud stěhují. „Až na drobné výjimky, si zde noví obyvatelé kupují apartmánové byty, které jim slouží jako druhé nebo třetí ubytování,“ říká vedoucí redaktorka Špindlerovských novin Dáša Palátková. „Lidí v produktivním věku ubývá tak rychle, že základní škola, která mívala několik tříd, má v prvním ročníku podstav pod ministerstvem nařízených třicet dětí.“

Jaký to má dopad na ekonomiku městečka, uvádí starosta Oldřich Šimek: „Příspěvek od státu dostáváme na 1300 stálých obyvatel, ale komunální služby musíme zajišťovat pro dalších deset tisíc lidí.“

Podle starosty se dnes do špindlerovských nemovitostí především ukládají peníze. „Když jdu večer v plné sezóně po městě, vidím spoustu objektů temných, zatímco by za normálních okolností sloužily cestovnímu ruchu.“

Problémy města

Nejvíce pálí návštěvníky i místní občany příjezd do městečka. Vede sem totiž jediná silnice podél Labe, která je často umrzlá nebo zasněžená.

„Vloni zaznamenala policie na deseti kilometrech stovku větších dopravních nehod. Každý rok žádáme Krkonošský národní park o výjimku pro chemický posyp, ale stále dostáváme jejich negativní stanoviska,“ rozčiluje se starosta. To se samozřejmě dotýká i místních podnikatelů. Platí rovnice špatný příjezd = vyšší náklady.

Problematická je podle starosty také zdravotní péče. Největší tuzemské sportovní centrum má jen jednu dosluhující chirurgickou ambulanci napojenou na pojišťovny. Jedna sanitka vyčleněná speciálně pro Špindl čeká v nemocnici v deset kilometrů vzdáleném Vrchlabí. Zároveň ovšem funguje soukromá ordinace, kde pacienti musí za ošetření platit.

„Nepodařilo se nám sanitku dostat sem,“ konstatuje starosta. Při špatném počasí a nevalně zprůjezdněné silnici tedy může její osádka ošetřit zraněného lyžaře nejdříve za čtvrt hodiny, ale dojezd se může protáhnout na dvojnásobek. Na druhou stranu ovšem připomíná majitel soukromé ordinace, že na tak malé město, jakým je Špindlerův Mlýn, jeho a městské lékařské zařízení zcela stačí.

„Vloni jsme ošetřili 820 úrazů,“ připomíná náčelník horské služby Krkonoše Adolf Klepš. „Většina úrazů v zimě je těžkých, protože se nejčastěji jedná o srážku na sjezdovce a nechtěný vjezd do lesa. Tento problém může odradit především nejbohatší klientelu, která chce dostat za své peníze dobré služby. A do nich patří i zdravotní zázemí.