Vozíky na českých silnicích: Sport nebo nelegální hazard?

Rodiče a výrobci mají za to, že žádné povolení nepotřebují, protože silniční zákon je prý nezakazuje.

Všude vozíky jezdí, jen v Česku nesmějí

Jednoznačným faktem zůstává, že všude v cizině kola se zapojenými dětskými přívěsy jezdí. Jejich bezpečnost bežně schvaluje německý systém zkušeben TÜV a americký ASTM.

Na veletrhu Sport Life 2004 je nejvíce vidět značka Zwei plus zwei zastoupená tuzemským dovozcem Dvě plus dvě.

Nesmyslné testování

"V Česku jsou děti až na posledním místě," začíná zostra majitel vozíkové firmy David Seifert. "Například místo toho, abychom jim pomohli a umožnili bezproblémovou jízdu na bezpečných vozících (ale také třeba kočárcích, nebo kolech), raději jim to zakážeme, nebo vyloučíme jejich povinné testování."

Poukazuje, stejně jako Horydoly již před delší dobou, že například dětské kočárky nikdo nemusí nechat oficálně schvalovat, kdežto kočárek na panenky podléhá přísné schvalovací proceduře.

Malé děti a cvalíci

Dětské vozíky se dají používat od narození až do nějakých pěti let dítěte. Záleží na tom, jak silní jsou rodiče, a jaký cvalík jim doma roste. Autor tohoto článku uvádí svoji zkušenost, že na dětském vozíku se dají na kratší několikakilometrovou vzdálenost vozit i dvě děti a jeden dospělý. V jeho případě manželka, pětiletý a tříletý syn.

"Většina mých zákazníků kupuje vozík, když je jejich dítěti mezi pár týdny a dvěma roky," říká David Seifert. Později už to skoro nemá cenu. "Velmi zajímavá skupina jsou rodiče, kteří mají jednoho malého prcka a kupují vozík pro dva. Je sympatické, že už myslí na dalšího."

Kombinace za deset tisíc

David Seifert prozrazuje strukturu svého prodeje. 90 % vozíků, které prodává, se podle něho pohybuje okolo cenové hranice deseti tisíc korun. To odpovídá trojkombinaci Croozer (vozík za kolo - sportovní kočárek do města - joggingový kočárek). "Stačí si tedy pořídit za celé dětství jen hluboký kočárek a máte vystaráno. Aspoň já jsem to tak s malým synem Davidem udělal," doporučuje majitel vozíkového obchodu.

Zbylých osm procent vozíků jsou luxusní stroje Chariot za ceny nad dvacet tisíc korun a teprve poslední dvě procenta připadají na levné a jednoduché vozíčky za pět tisíc korun. Podle mínění redakce Horydoly jsou na levnější vozíky specializované jiné firmy, kterým Dvě plus dvě nekonkuruje.

VIDEO Cyklovozík Burley

Několik desítek kusů ročně se prý prodává i od nákladních modelů především pro důchodce, pár trekkingových přívěsů na daleké cesty a také několik skisetů, což jsou vozíky s lyžemi místo kol pro lyžařskou turistiku.

Vozíky se také dají v několika půjčovnách ve velkých městech půjčit na víkend nebo na týden.

Kdo se s tím má tahat?

Podle rozhovorů, které David Seifert vede se svými zákazníky, usuzuje, že je ze tří čtvrtin tahají za svými koly ženy. "Mnohdy mi řeknou, že jejich drsnější polovička by vozík neutáhla."

Odhad je ovšem trochu zkreslený, protože se zdá, že ženy jezdí s dětmi spíše po městě a vesnici, či na krátké výlety, kdežto cyklotúry do přírody odtahají muži.