Moskva chce být třetím Římem

V praktické politice je to podřízení pravoslavné církve ruskému státu, tedy Vladimíru Putinovi, odmítnutí odluky církve od státu, a tím pádem i náboženské tolerance. 

Zároveň se Rusko tímto krokem snaží o vytvoření třetího křesťanského centra a postavení hlavy ruské pravoslavné církve na roveň dalších dvou katolických hlav - římského katolického papeže a istanbulského pravoslavného patriarchu.

Dodejme, že spory o papežství v historii vždy skončily dlouhými válkami na velkých územích, které obvykle trvaly až do všeobecného vyčerpání lidských i hospodářských možností válčících stran.

Figurky na šachovnici

Kdo jsou hráči v této politické partii, která se ukrývá za křesťanskou masku?

Vladimír Vladimírovič Putin je prezidentem Ruské federace. Narodil se roku 1952 v Leningradě (dříve a dnes znovu Petrohrad neboli Sankt Petěrburg). Poprvé se stal ruským prezidentem 2000. Po dvou volebních obdobích využil politickou kličku, místo sebe dosadil svého premiéra Dmitrije Medveděva, a po uplynutí jeho volebního období se znovu stal prezidentem. V letech 1985-1990 byl agentem sovětské politické policie KGB v Německu. Od roku 1998 byl ředitelem FSB, neboli nástupkyně KGB. Putinova vláda je spjata s kontrolou médií a spoluprací s oligarchy, kteří povstali z divoké privatizace po pádu komunistického režimu. Vladimír Putin využívá Ruskou pravoslavnou církev jako podporu své moci. V současnosti válčí proti Ukrajině a ukradl jí Krym přes písemný závazek, že tak nikdy neudělá, za to, že mu ukrajina předá svůj jaderný válečný materiál. Evropa a Amerika proti Putinovu režimu zavedla ekonomické sankce, Čína ho tvrdě ekonomicky vydírá.

Kirill I. je patriarcha moskevský a veškeré Rusi, představitel Ruské pravoslavné církve, dosud podřízené Konstantinopolskému patriarchátu. Narodil se roku v Leningradě (dříve a dnes znovu Petrohrad neboli Sankt Petěrburg) roku 1946 jako příslušník ugrofinské menšiny Mordvinců. Do svého úřadu byl zvolen 2009. Patriarcha Kirill I. se sešel s papežem Františkem, což bylo první setkání mezi hlavami římskokatolické a Ruské pravoslavné církve v dějinách. Kirill za vlády komunistů v Rusku spolupracoval s tajnou politickou policií KGB. Dnes plně podporuje politiku Vladimíra Putina a plní jeho zadání.

František je papež katolické církve, náměstek Ježíše Krista na zemi, nástupce svatého apoštola Petra a je neodvolatelný. František (Franciscus) se narodil roku 1936 v argentinském Buenos Aires. Do funkce ho zvolilo konkláve 2013. Stal se prvním papežem pocházejícím z Ameriky a prvním z Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Jeho heslem je "Miserando atque eligendo" (Pohlédl na něj s milosrdenstvím a vyvolil si jej.) Oslavy k jeho zvolení se zúčastnil i konstantinopolský pravoslavný ekumenický patriarcha Bartoloměj I., což byla první událost tohoto druhu od Velkého schizmatu křesťanství roku 1054. Na Blízkém Východě se snaží o mír, setkal se kvůli tomu s jordánským králem Abdalláhem II., patriarchou Bartolomějem I., izraelským prezidentem Šimonem Peresem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Papež František kritizuje globální ekonomický systém.

Bartoloměj I. je ekumenický neboli všeobecný patriarcha, čili nejvyšší představitel pravoslavného křesťanství který v rámci pravoslavných biskupů požívá status prvního mezi rovnými. Počátky patriarchátu sahají ke kázání svatého Ondřeje roku 38 v Byzanci, na jehož místě později císař Konstantin I. Veliký dal vybudovat nové hlavní město Římské říše Konstantinopol (dnes Istanbul v Turecku). Konstantinopolský patriarchát vede Bartoloměj I. (Vartholomeos I.). Narodil  se roku 1940 na tureckém ostrově Imbros, je příslušníkem řecké národnostní menšiny v Turecku. Do úřadu patriarchy byl zvolen 1991. Vede intenzivní ekumenické vztahy s katolickou církví, opakovaně se setkal s papeži Janem Pavlem II. a Benediktem XVI. Patriarcha Bartoloměj I. je známý podporou ekologického hnutí a díky tomu se mu říká zelený patriarcha.