O Ramadánu je v Istanbulu živo

Letuška: Would you like something to drink?

Cestující: Ramadan

Letuška: Coffee or tea?

Cestující: Ramadan

Letuška: Juice?

Cestující: Ramadan

Letuška: Mineral water?

Cestující: Ramadan.

Ramadán je kulturní i náboženská slavnost

Moji spolucestující, postarší pán s paní, odmítali tedy vše, co jim bylo v letadle nabízeno. Jen plastovou krabičku s těstovinami si vzali do tašky na dobu po skončení půstu.

Naopak pro Aydina, který pracuje jako praktický lékař, Ramadán žádná omezení nepředstavuje a užívá jeho sváteční atmosféru.

Krátce po rozbřesku se Istanbulem rození reprodukované svolávání k modlitbě a proniká i skrze dvojitá okna hotelu.

Město jako noční pták

V tomto období se dá očekávat větší koncentrace lidí. Čističi bot, kteří se na Taksimském náměstí snaží na turistickém ruchu vydělat, aby mohli přilepšit svým rodinám v chudších částech Turecka, pobíhají sem a tam se stoličkou a kartáči.

Náměstí leží v evropské části Istanbulu nedaleko úžiny Bospor a je jedním z hlavních zábavních a nákupních center.

Blízkovýchodní tep velkoměsta zde neustává ani po setmění. Město Istanbul je spíše noční pták a plně se probouzí až v dopoledních hodinách. Po probuzení nenechá na chvilku vydechnout.

Veřejná doprava funguje spolehlivě

Při proplétání se mezi auty parkujícími na chodníku je třeba uhýbat rozjíveným davům a motocyklistům snažícím se razit cestu všude možně.

Orientace ve městě není příliš snadná. Předraženým taxikářům je lepší se vyhnout a zkusit raději veřejnou dopravu, která funguje vcelku spolehlivě.

Celkově je město velmi nahuštěné a rozloha zástavby až děsivá. Již ve středověku dle odhadů mělo město kolem půl milionu obyvatel. Vedle ruiny stojí nový moderní dům, úzké uličky ústí v široké bulváry a z tohoto chaosu trčí minarety.

Modrá mešita

Velká koncentrace pamětihodností je při jižním ústí úžiny Bospor na evropské straně. U zálivu Zlatý roh je historické centrum Istanbulu. I když je místo turisticky exponované, pro první setkání s Istanbulem je rčitě dobrá volba sem zamířit.

Důvodem, proč se sem vypravit, je největší mešita ve městě – Modrá mešita, nebo-li mešita sultána Ahmeda. Slouží svému náboženskému účelu, a tak zde mají návštěvníci omezený pohyb a musí respektovat vstup bez obuvi a se zahalenými rameny. Běžně sem věřící zavítají během dne na jednu z pěti muslimských modliteb.

Hagia Sofia

Naopak blízko ležící sakrální stavba Hagia Sofia, chrám Boží moudrosti, slouží nyní již jen jako muzeum. Stavba pochází ještě z křesťanského období ze 6. století, na mešitu byla přebudována až později. Můžeme si všimnout zbytků byzantských mozaik, které odhaluje opadávající omítka.

Konstantinův sloup

Z blízkých památek stojí ještě za zmínku údajně nejstarší stavební objekt v Istanbulu, Konstantinův sloup ze 4. století, který překvapivě přežil několik zemětřesení. Stojí na bronzových podstavcích, které otřesy tlumí.

Horní část byla v roce 1901 zničena bleskem a dolní poškozena tak, že musela být stažena ocelovými obručemi. Od té doby se mu říká též Spálený nebo Obručový.

Cisterna

Čtvrtou památkou v pěší vzdálenosti v této oblasti je Baziliková cisterna. Původně byla slovem cisterna označována nádrž na vodu, nejčastěji podzemní. Tato byla vybudována již v 6. století po případ války a je zpřístupněna po visutých molech.

Její nasvícení působí mysteriózně a v parném létě je příjemným oddechem. Dodnes se v cisterně chovají ryby, které mají indikovat nezávadnost vody.

Sedm věží

Trochu odlehlejší, ale rozhodně velmi zajímavou památkou je Yedikulská pevnost, která je někdy také nazývána Sedm věží. Je součástí rozsáhlého opevnění, které během doby vznikalo a zanikalo.

Až se nechce věřit, že mohla být dřívější Konstantinopol dobyta a padnout. Mohutnost a rozlehlost opevnění nemohla mít v tehdejší Evropě obdoby.

Pokud se ale ponoříme do historie, zjistíme, jakým tlakům musela tato oblast v minulosti odolávat a jaký význam měla pro utváření euroasijského světa. Dodnes působí město poněkud rozpolceným dojem.

Booking.com