Školka pod sopkou Merapi I.

Tito lidé mnohdy neměli jinou možnost než začít úplně znovu. České sdružení Tenggara proto staví v poškozené vesnici Pacing mateřskou školku.

Život jde dál

Situace v samotné Yogyakartě běží na první pohled stejně jako před zemětřesením. Ve městě funguje místní vláda, úřady, banky, komunikace a veřejná doprava. Trhliny na významných budovách již byly opraveny.

Ulice lemují prodavači suvenýrů, pouličního občerstvení, indonéské rikši zvané becak a koňská spřežení andong, jako kdykoliv předtím. Podrobnější pohled však odhalí, že v nejedné čtvrti probíhá čilý ruch, lidé vynášejí sutiny ze svých domů a pokud jim to možnosti dovolují, začínají je opravovat.

Říjen přinese první velké deště a období dešťů musim hujan bude trvat půl roku.

Vesnice jsou stále v nouzi

Horší situace je na okrajích města a v sousedících krajích Bantul a Klaten. V těchto oblastech je mnoho vesnic, které byly prakticky srovnány se zemí.

Po prvních dnech těžkopádné koordinace humanitární pomoci, kdy se objevovalo mnoho znepokojivých zpráv o vesnicích zcela bez pomoci, podařilo se lidem z postižených oblastí zajistit základní životní potřeby.

Vozil jsem základní potraviny

Sám jsem dva týdny rozvážel v barvách organizace Člověk v tísni základní pomoc v nejhůře postiženém kraji Bantul - rýži, kojenecké mléko, olej, cukr, čaj, mýdlo, základní léky, stanové plachty, rohože, lampy, přikrývky a dětské sandály. Později se přidaly psací potřeby a pastelky.

Spolu s několika dalšími zahraničními studenty jsme od konce druhého týdne zorganizovali v několika vesnicích program pro děti ze stanů. Několik bílých tváří v roli klaunů a jejich nabídka dětských her se setkala s nebývalým ohlasem a děti tak měly možnost na chvíli zapomenout na těžkosti, se kterými se museli denně setkávat.

Koncert na pomoc Indonésii

Červnový pražský benefiční koncert, organizovaný Tenggarou ve spolupráci s několika dalšími organizacemi, nám poskytl finanční prostředky i pro nadcházející období. I s omezeným rozpočtem se totiž dá efektivně pomoci, pokud se dárce řádně seznámí s podmínkami na daném místě, zúčastní se rokování s místními obyvateli a naváže spolupráci s některou z místních organizací a využije jejích zkušeností.

Máme v úmyslu zaměřit se na jednu relativně malou oblast, aby případná pomoc nebyla příliš roztříštěna. Získali jsme informace, že v nejhůře postiženém kraji Bantul je pomoci relativně více než v sousedním, rovněž těžce poškozeném kraji Klaten.

Zároveň se nám podařilo navázat spolupráci s malou činorodou organizací SPEK-HAM (Women Solidarity for Humanity and Human Rights), zabývající se v normálních dobách lidskými právy a pomocí diskriminovaným ženám.

Nyní však SPEK-HAM působí v jedné z těžce poškozených a izolovaných vesnic Pacing v okrese Wedi v kraji Klaten na dohled od majestátní a nedávno vybuchlé sopky Merapi (2911 m n.m.).

Srovnáno se zemí

Ve vesnici Pacing bylo zavaleno troskami či podlehlo zraněním 25 osob, dalších 50 bylo těžce zraněno. Zcela srovnáno se zemí bylo 415 domů, 91 dalších bylo lehce či těžce poškozeno.

Návštěva vesnice zapůsobí spíše stoickým klidem místních lidí a jejich vyrovnaným snášením těžké situace. Úsměvy a přátelské pokřikování "Mister, dari mana?" (Odkud jste, pane?) utkví v hlavě více než trosky domů, mezi kterými žijí.

Nrima neboli přijímání těžkých životních situací, tak jak je osud či bůh přináší, je totiž od nepaměti základním rysem javánské kultury, která se právě v okolí Yogyakarty udržela ve své nejsilnější formě.

Jídlo je již k dispozici

Ve vesnici Pacing jsou již zajištěny okamžité potřeby, zejména potraviny, neboť pomoc ústřední a provinční vlády se konečně rozeběhla. Kromě vlády již této vesnici pomohlo několik drobných dárců a dvě či tři větší organizace jako například Oxfam, která dodala tři tisíce kusů spodního prádla, nebo organizace Emirates.

Základní vybavení, jako například stanové plachty, vybavení kuchyní i některé nástroje jsou již zajištěny. Kromě pomoci zvenku si místní lidé snaží pomoci také sami a v rámci možností se snaží opravit domy, případně je vylepšit provizorními přístřešky ze stanových plachet a tradičními bambusovými konstrukcemi.

Pomoc školákům

Jednou z hlavních potřeb Pacingu je obnovení řádného vyučování a jeho dostatečné kvality. Děti se učí prozatím ve stanech, v provizorních podmínkách, kde se díky horku po deváté hodině dopolední stává z učení těžko snesitelná výheň.

Tenggara zatím dodala místním školákům psací potřeby a sešity, i když jen v omezeném množství. Následně došlo i na učebnice a obrázkové knížky pro vyučující a samotné žáky, kteří si budou moci knihy vypůjčit v malé knihovně, ve které nepřijdou k újmě tak jako v provizorních obydlích.

Nedávno se kompletní dodávku učebnic pro Pacing a okolí rozhodla zajistit velká mezinárodní organizace Save the Children.

Stavba školky: za málo peněz hodně muziky?

Hlavní část prostředků z výtěžku benefičního koncertu (cca 45 000 Kč) a soukromých příspěvků (cca 50 000 Kč) je v určena na výstavbu budovy školky. Ta byla v Pacingu srovnána se zemí a její výstavba je opomíjena. Předškolní výchova nepatří k prioritám vlády.

Ačkoliv se zdá necelých 100 tisíc korun na výstavbu bytelné budovy málo, v indonéských podmínkách jde o prostředky dostačující. Ceny materiálu i pracovních sil nedosahují takové výše, jako v Česku.

Náklady na pracovní sílu jsou například desetkrát nižší. Pokud si řemeslník vydělá v javánské vesnici za den stokorunu, odchází spokojen. Přidavač se dokonce spokojí se 70 až 80 korunami. Zároveň je vhodné zaměstnat řemeslníky a jejich pomocníky přímo z vesnice, jelikož mohou následně své skromné výdělky použít na opravu svých domů.

Bez stavebního povolení

Projekt školky se nerodí snadno. Složitá projektová dokumentace, výpisy z katastru nemovitostí a zdlouhavé procedury na stavebních úřadech nejsou potřeba. Nezbytné je seznámení se starostou a s významnými členy vesnice a opakované oťukávací návštěvy.

Poloformální rozhovory prokládané nenucenou konverzací o soukromých záležitostech později vystřídají při vesnickém sněmu dlouhé projevy důležitých, případně rádoby důležitých jedinců. Účelem těchto jednání je získání důvěry.

Dosažení oboustranně výhodné dohody je základním stavebním kamenem jakéhokoliv projektu. Věcné a technické detaily se mohou doladit za pochodu. Pokud je však některá ze stran přitlačena do kouta, projekt je předem odsouzen k zániku či aspoň k mimořádným problémům a to i v případě, že obě strany dohodu posvětí psanou smlouvou. Taková je realita Indonésie.

Naše jednání v pobořené vesnici Pacing nakonec před několika dny dospělo ke vzájemné shodě a k souhlasu zahájit stavbu. Nejsme si jistí, zda vesničané pochopili, jak údajně chudí studenti ze země Čeko mohli nashromáždit sbírku rovnající se celoročnímu rozpočtu dvaceti místních vysokoškoláků. Rozhodně však přijali projekt za svůj, nikoliv za cosi vnuceného od bílých tváří, došlo i na emotivní proslov a slzy paní ředitelky.

Doufejme, že se stavbu podaří do dohodnutých pěti týdnů dokončit.

Autor je členem sdružení Tenggara, již rok žije v Indonésii.