Nová Poutní cesta na kole

Někdy je lepší se na ten článek ještě jednou podívat a pak ho prostě smazat ...

...a napsal jsem někdy něco jiného?

Kubo,pan ochranář mluví značně rozumně, a mohu z čerstvé zkušenosti potvrdit, že ochranáři se k čundrákům skutečně chovají přesně tak, jak prohlašuje.Před týdnem jsem tábořil v jisté CHKO, ba dokonce v 1. zóně CHKO, dříve Státní přírodní rezervaci.A načapal nás ochranář (byl jsem tam s malými dětmi, kdybych tam byl sám, živýho by mě nedostal, resp. neměl by šanci mě najít).Ten muž obhlédl situaci, a viděl, že jsme fundamentalisté, pokud jde o bezpečnou stavbu zahladitelného ohniště a nakládání s odpadky. Nejenže nám nedal pokutu, ale vynechal i "domluvu". Prostě s náma přátelsky pokecal o místních zajímavostech a říjících jelenech.Je príma, když jak čundráci, tak ochranáři uvažujou hlavou.

Vážený pane, o promyšlené provokaci zřejmě nemáte ani páru. Aspoň v médiích se vyvolává jinak a pracuje se s ní také jiným způsobem. Horydoly stále stojí na svém: Píšeme o tom, co se děje bez ohledu na dočasné zákazy. Upozorňujeme při tom na stávající předpisy a případná rizika.

Za upřesnění ohledně návštěvního řádu děkujeme.

Do diskusí na tomto serveru se programově nezapojuji, zásadu porušuji pouze tehdy, jsem-li přímo osloven nebo pokud je třeba reagovat na věci, které se týkají mé práce. Tak je tomu i v případě tohoto „článku“, jehož informační hodnota je ostatně nulová a je pouhým recyklátem historických rodinných deníčků v pokročilé okurkové sezóně. Pan Turek píše o zákazech, které se běžně porušují a také se k jejich porušování hrdě hlásí. Protože ho rozhodně nepodezírám z hlouposti, je to jistě promyšlená provokace, mající za cíl rozpoutání diskuse. Budiž, přistoupím na to, protože tím nekomunikuji s redakcí serveru Horydoly, ale se čtenáři přístupnými argumentaci. Tvrzení, že jízda na kole Novou poutní cestou je zakázána návštěvním řádem CHKO Jizerské hory je nesmysl ze své podstaty. Návštěvní řád CHKO neexistuje, protože zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) jeho vydání, na rozdíl od národních parků, nepřipouští. Nelegálnost jízdy na kole zde vyplývá přímo ze zákona, tedy ze základních ochranných podmínek národní přírodní rezervace, jíž cesta prochází. Dlužno poznamenat, že cesta je vyznačena turistickou značkou, pohyb pěších turistů je zde proto zcela v pořádku. Dovoluji si uplatnit výklad, podle kterého není jízdou na kole pohyb po pěšině, kdy bicykl vedu (jsa o něj opřen, abych se vysílením nezřítil k zemi, případně užívaje jej jako transportér pro batolata). Pana Turka zklamu, ale v tomto případě se mu nepodařilo zákon porušit. Jinak je tomu s avizovaným tábořením u skal v oblasti Zvonu. Táboření a rozdělávání ohňů je ze zákona zakázáno na celém území CHKO a ještě důrazněji v NPR. Ač je to s oblibou prezentováno jinak, ochranáři (a to nejen v Jizerských horách) velmi dobře vnímají různou míru formálního porušení zákona. Rozdílný vliv na přírodu má decentní tiché přespání pod skalním převisem, po kterém ráno nezbude stopa, a proti tomu stanování v rezervaci s opékáním vepře a nočním opileckým zpěvem. Zásah stráže přírody pak může mít charakter přátelského upozornění, blokové pokuty na místě nebo podání podnětu k zahájení správního řízení, na jehož konci může být sankce v řádu desítek tisíc korun. Drtivá většina případů se dnes obejde bez pokuty. Problém je ovšem v tom, pokud se porušování zákona stane masovou rutinou s pozorovatelným poškozováním přírody. Medializace přestupků a nabádání k nim je cestou ke zhoršování stavu a nutně zvýší tlak ochrany přírody na eliminaci výstřelků. V tomto smyslu pan Turek podobnými články jistě povzbuzuje ego svoje a skupiny podobně nastavených outdooristů, ovšem většině slušných lidí poskytuje medvědí službu. Velmi totiž zužuje prostor pro toleranci.