Obhajoba titulu mistra světa Tománkovi zhořkla. Diskvalifikace v Nice otevřela debatu o pravidlech pro kategorii handcycle

Jan Tománek si start v Nice vyjel jako jediný sportovec na vozíku a navíc jako úřadující světový šampion z Havaje 2024. Azurové pobřeží ale nabízí zcela odlišnou výzvu než ploché či zvlněné trati: závod patří k nejextrémnějším svého druhu. Rozhoduje především cyklistika s převýšením kolem 2500 metrů, jejíž dominantou je dvacetikilometrové stoupání na Col de l’Ecre. Právě zde se plní či bortí sny celé řady závodníků - tentokrát i ten Tománkův.

"Okamžik, kdy se odhodlání a vůle proměnily v obrovské zklamání a absolutní vyčerpání, byl nesmírně těžký," přiznal Jan Tománek. "Celkový limit bych splnil bez problémů, ale ruce zkrátka nejsou nohy, a stejné limity pro zdravé i handicapované sportovce jsou na některých tratích nereálné," popsal hlavní problém, na který upozorňoval už před závodem.  

Ta samá situace totiž potkala Tománka už při posledním závodě v Nice. I vzhledem k této zkušenosti se tak snažil přípravu na světový šampionát maximálně přizpůsobit nárokům náročného cyklistického profilu v Nice. "V rámci přípravy jsem absolvoval dva tréninkové bloky v Itálii, kde jsem během posledních dvou měsíců navyšoval počet objemových horských kilometrů. Jako přípravný závod na šampionát jsem si zvolil Ironman Leeds ve Velké Británii, jehož cyklistická část s převýšením 2400 metrů se závodu v Nice do jisté míry podobá," líčil Jan Tománek. 

Ale nestačilo to. "Dá se říct, že se tak jen potvrdila má předstartovní slova o náročnosti cyklistické části pro závodníky kategorie handcycle," poznamenal český reprezentant.  

Stejná pravidla, nerovné podmínky?

Tománkova diskvalifikace za nesplnění cyklistického cut-off hned po závodě v Nice otevřela širší téma férovosti pravidel pro kategorii handcycle. V současnosti totiž pro handicapované sportovce platí stejné dílčí limity jako pro zdravé bez ohledu na charakter trati. 

"Myslím si, že na extrémních tratích by mohlo vzniknout nové pravidlo, kdy dílčím časovým limitům by byl nadřízen absolutní časový limit pro dokončení, protože během běžecké části jsme na "běžeckých formulích" zase o trošku rychlejší než běžci," navrhuje Jan Tománek. "Odjet 180 kilometrů dlouhou cyklistiku na běžném kole a na handbiku, to jsou diametrálně odlišné disciplíny a limity by neměly být stejné."

V otázce změny pravidel pro závodníky kategorie handcycle se sám angažuje. Snaží se apelovat a vést dialog se zástupci mezinárodní federace. "Mám pozitivní odezvu jak od závodníků, tak už i od některých členů mezinárodní federace. Mým cílem je, aby handicapovaní sportovci mohli absolvovat i ty nejnáročnější závody a věřím, že tohle je ta správná cesta, jak toho dosáhnout." 

Paralelně s bojem za úpravu pravidel pro závodníky kategorie handcycle se Jan Tománek připravuje na další vrchol letošní sezony Mistrovství světa na poloviční ironmanské distanci, které se uskuteční 8. listopadu ve španělské Marbelle. "Bude to další náročný závod, do kterého půjdu jako obhájce stříbrné medaile z loňského šampionátu na Novém Zélandu. Po závodě v Nice si chci spravit chuť a jsem odhodlaný získat rekordní pátý titul mistra světa na této distanci," dodal Jan Tománek.