Powertrail: 130 km, 277 kešek, 11 hodin

...ne, kecám! Jediné, na co myslím, jsou sušenky, které právě rozbaluji.

Vstávám brzy ve 4:45 a jsem plný očekávání. Včera jsem koukal do noci na Harryho Pottera, takže jsem toho moc nenaspal. Za půl hodiny se nasnídám, připravím nejnutnější věci a sedám na kolo. Ještě za tmy dojíždím na Strašnickou a metrem jedu na Masarykovo nádraží.

CityElefant jede tak tiše, že v něm skoro usínám. Podaří se mi nutkání ke spánku přemoct, a tak v Lysé nad Labem přestupuji a se mnou i jeden cyklista. Divím se, jak někdo může jezdit na kole v půl sedmé ráno. Vystupuji na konečné v Milovicích. Je sedm hodin a už je světlo. Ani nezapínám blikačku a šlapu do pedálů po asfaltce, která se tváří, jakoby tam nikdy nebyly panely. Přesto to drncá jako na D1. Konečně odbočuji na lepší silnici. Ignoruji značku "Vjezd povolen pouze dopravní obsluze a autobusům."

Po pravé straně míjím hangáry, které jsem včera viděl v televizních novinách. Prý je budou bourat. Po kilometru dorážím na křižovatku, kde stojí stavební buňka a v ní strážce sledující obrazovky. Je jasné, že nemůžu projet bez povšimnutí. U budky zastavím a zeptám se, jestli alespoň na kole můžu projet. "Průjezdný to je, ale na konci občas stojej policajti. I na kole jseš účastík dopravního provozu, takže ti můžou dát pokutu," praví chlap z budky. Poděkuji za informaci a průjezd risknu. Silnici lemují po obou stranách zbořeniny bývalé vojenské vesnice Boží Dar. Konečně se dostávám na pěknou silnici, policajti nikde.

První zastavení mám ve vesničce Vanovice. Je krátce po sedmé hodině a já lovím první kešku dne. Krabičku od filmů nacházím přilepenou suchým zipem na stromě. Přestože mám přes tři a půl tisíce nálezů, tenhle způsob uchycení jsem ještě neviděl. Maskování hnědou lepící páskou asi funguje, protože keš nebyla od roku 2010 nikdy ztracena. Jsem tu ale přece jenom pro něco jiného, než abych sbíral obyčejsné keše.

Power trail začíná

Jedu posledních pět kilometrů a jdu na to. Power trail je série 274 keší, které jsou umístěny podél silnice. Všechny krabičky mají podobu PET fabrikátu, což je plastová patnácticentimetrová tuba, která se používá k výrobě plastových lahví. Jak říkají sami majitelé kešek: "Je to série keší o ničem, na bezvýznamných místech, pravda krajinou, kterou máme rádi."

Další reportáž: Powertrail Vlečka na Orlík

U první kešky potkávám pána ve středním věku, opodál zaparkovaů auto. Společně se zapíšeme logbooku a oba pokračujeme dál. Po pár keších, na kterých se vždy setkáváme, se domluvíme, že budeme stavět jen na každé druhé a bude zapisovat oba dva. Auto je v tuto chvíli stejně rychlé jako kolo. Pán nadává: "Já vždycky řeknu manželce stop a ona zastaví až o dvacet metrů dál." Po dvaceti keších konstatuje, že na něj mám moc rychlé tempo. Každý se od této chvíle zapisujeme sami a na kole předjíždím jejich vůz. U třicáté krabičky kontroluji čas. Je 8:20 h a tím pádem jsem první devítinu keší stihl za jednu hodinu.

"Všechny kešky bych tedy měl stihnout do půl páté," pomyslím si. Během brzkého dopoledne potkávám ještě několik aut s geokačery, kteří mě předjíždí. Jedni dokonce berou krabičky a posunují je o jednu dál. Zapisování u nich probíhá totiž za jízdy v autě, takže jejich cesta je daleko rychlejší.

Původní plán byl, že po každých padesáti keškách si dám pauzu. Jede se mi dobře, a proto zastavuji až u krabičky číslo 100. Jablko a sušenku si dávám až u sto trojky, kde je pěkné místo. Pauza je čtvrthodinová a po ní opět vyrážím na cestu. U dvoustovky plánuji delší odpočinek a oběd.

Královéhradecký kraj se ohlašuje rozbitými silnicemi

Přejíždím do Královéhradeckého kraje a hned je to vidět na kvalitě vozovky. Objevily se díry v asfaltu. Další kešky jsou po skupinkách a jelikož je tu víc vesnic, vyskytují se zde i dvoukilometrové úseky bez krabičky. Na obranu tohoto kraje ale musím říct, že hlavní silnici, po které jsem jel pár kilometrů, mají pěknou novou.

U stošedesáté krabičky zjišťuji, že jsem o půl hodiny pomalejší, než jsem očekával. Viním z toho moc velké mezery mezi keškami. Vítá mě opět Středočeský kraj a krásná silnice. Zároveň se rozestupy zkracují, takže naháním čas. U čísla 180 sundavám konečně čepici a bundu. Je 13:43 h a slunce začíná pořádně hřát. Mám pekelný hlad, a tak jím alespoň jednu disko sušenku na posilněnou. Krabička číslo 200 není na pěkné místě. Silnice a okolo zorané pole nenabízejí místo na příjemné stravování. Proto si stanovím, že zastavím až za deset kešek a nebo u nedalekého lesa.

Projíždím vesnicí, kde vyndavám jednu kešku nedaleko postarších vesničanů. Ti si mezi sebou říkají, že by se to mělo jezdit takhle na kole a ne v autě. Prý jich dnes už projelo několik. Nabízejí ještě pivo, které s díky odmítám. Nohy by mě už vůbec neposlouchaly. Krabička 210 je přesně na kraji lesa. Je zde pěkný výhled a kousek trávy. Ideální místo na odpočinek. Vytáhnu chleba od maminky a Disko. Asi tak patnáct minut ležím, kochám se krajinou a baštím jídlo. Je tu nádherně. Klidně bych tu i zůstal. Ale žene mě čas a pomyšlení, že po západu slunce bude zima. Pokud by si mé nohy moc odpočinuly, už bych je asi nerozhýbal.

Následujících čtyřicet kešek tvoří smyčku. Takže u 254. skrýše stojím na stejné křižovatce, kde jsem byl před hodinou a půl. Už jen deset do cíle. Sakra, špatně jsem si to spočítal, dvacet! Dalších pět stoupám do cíle a potkávám auto s lidmi, které jsem viděl na začátku. Asi nebrali všechny kešky, určitě mě totiž nepředjížděli. Pak už to jde jen z mírného kopce a po rovině.

Konečně číslo 274. Konečná. Tentokrát je to větší krabička, kde směním CWG. Je 17:25 h, za hodinu a půl mi jede vlak z Kopidlna vzdáleného deset kilometrů. Je to poslední spoj, nesmí mi ujet. Slunce už zapadá. Oblékám bundu, zapínám blikačku a vyrážím z kopce. Je to parádní rychlá jízda. Jsem spokojen, zvládl jsem to. V městečku jsem asi za půl hodiny, takže si vezmu ještě jednu místní kešku a pak už vlezu do teplé čekárny. Zazvoním na zvonek, koupím jízdenku u milého nádražáka a kafe z automatu.

INFO: JTJPT

 Geocaching na HORYDOLY

Stupnice obtížnosti keší

Typy keší

Geocoin a travelbug

Jak založit vlastní cache

LEZENÍ: Pětková obtížnost v Praze

PLAVÁNÍ: Pětková obtížnost na Jizeře

Čtyřková obtížnost 

LYŽE: Trojková obtížnost na Colbricon

LEZENÍ: Dvojková obtížnost na Castellaz

TURISTIKA: Jedničková obtížnost v Brdech

KOLOBĚŽKA: Pražský geocaching na koloběžce

Jak vybrat přístroj GPS

Nepromokavé pouzdro Aquapack na GPS

Eventy: Adventní Geoskořápky a Megaevent Nebílovy

Cestovní průmysl: Geocaching ve Westendorf a Geocaching v Harrachově a Kdo je geokačer?

Konkurence: Opencaching

Business: Geocaching zamířil na Outdoornet

Zobrazit místo Turistika na větší mapě