Srážka s pražskou policií

Z nábřeží u Rudolfina jsme odbočili do vnitřního Starého Města a jeli jeho uličkami. Z Mariánského náměstí vedly oběma ulicemi zákazy vjezdu do jednosměrky, tak jsme si vybrali levou Husovu a jeli pomalu a opatrně v protisměru dál.

Na výstavu na kole

Jeli jsme na kole s xtracyclem. Syn na tomhle kole sedí za mnou a drží se řídítek namontovaných na sedlovku podobně jako na tandemu. Pro obě nohy má prostorné stupačky.

Mezi Zlatou a Jalovcovou jsme minuli v protisměru auto městských policajtů. Ze staženého okýnka na nás křikli, že jedeme v protisměru. Nevím co čekali oni, ale jel jsem dál až na Betlémské náměstí. Další kus cesty byl z hlediska dopravních předpisů v pořádku, v tom místě je jednosměrka obráceně. Pak jsme odbočili doprava na Beltémské náměstí skrz dalších dvacet metrů v protisměru ke galerii Jaroslava Frágnera na výstavu.

Do protisměru autem

Tam jsme slezli z kola a chtěli ho zamknout ke kované bráně. V tu chvíli se přiřítili měšťáci se světelnou houkačkou. Tolik jim záleželo na bezpečí provozu v jednosměrkách, že se otočili a přijeli tou samou sadou úzkých jednosměrek za námi cyklisty svým autem.

Vyžádali si občanku a konstatovali, že já jsem jim celkem fuk, ale že vezu dítě, to že je fakt strašný a riskuju jeho život a dávám mu špatný příklad a proto mi dávají tisíc, ne... dva tisíce korun pokuty za projetí dvou jednosměrek na kole. Dvou uzounkých jednosměrek uvnitř starého města s téměř nulovým pomalým provozem aut a hustým provozem pěších turistů chodících prostředkem silnice.

Odporoval jsem jim, že to snad nemyslí vážně, a že se kvůli tomu přiřítili tou samou sadou jednosměrek ovšem ne na kole, ale autem. A jestli si myslí, že lepší bude, když pojedu po nábřeží v hustém automobilovém provozu.

Dělali ramena na prcka

Odsekli, co mi je do toho, že oni to přece autem můžou a kromě toho blikali. Debata se vedla o synovi. Odporoval jsem, ať si neberou do pusy dítě a že bych čekal, že v těchto ulicích má být střídavé parkování zpomalující provoz a dodatkové tabulky umožňující průjezd na kole libovolným směrem, jak je zvykem třeba v Bonnu nebo Antverpách.

Syn začal brečet a byl vyděšený, že mne dají do vězení. Starší policajt, ve stylu chlupatá rozhalenka se zlatým řetízkem, se vydal ho uklidňovat. Syn se vyděsil ještě víc. Říkal jsem policajtovi, že jestli se syn něčeho bojí, tak cizího chlapa, co si na něj dovoluje.

Ve vzteku jsem policajtovi, který mi mával před obličejem mojí občankou, tu občanku sebral. Obestoupili mně natěsno oba s velkými rameny, zda chci povalit, nasadit želízka a předvést. Vrátil jsem tedy občanku a pokračovali jsme v debatě.

Kolovrátek na obou stranách

Prý co jako od nich čekám. Vynadat za jízdu v jednosměrce, když už mají tu potřebu, a vrátit občanku a pustit bez pokuty a aby oni se zasadili o dodatkové tabulky a zajistili tak bezpečný, to je pomalý provoz aut v centru Prahy.

To ani trochu nechápali a byli po motoristicku naštvaní, že mne mohli přejet. Oponoval jsem, zda to, že jedou správným směrem, je opravňuje zabít chodce. Jen je to ještě víc vytáčelo. A tak jsem už jen dokola opakoval, že jsem skutečně projel dvě jednosměrky v protisměru na kole, zákon je na bohužel na jejich straně a dva tisíce nemám a nedám, tak ať to zkrátěj.

Mladší mluvil o potřebě dvou podpisů na jakýsi papír. Na to jsem mu odpovídal, že peníze nemám a nedám. Následovala výhružka přestupkovým řízením, které je prý daleko dražší, zaplatím pět tisíc. A pak dotaz, zda mám řidičák. Vědom si nemístnosti toho dotazu, jsem po nich štěknul, co je jim do toho.

Vemte si občanku a zmizte!

To nás asi zachránilo. Ještě chvíli mleli cosi o podpisech a složenkách a poté zřejmě pod tíhou nutnosti papírovat víc, než se jim chce, se to konečně dořešilo. Mladší policajt se na mne s despektem podíval a řekl: "Víte co si myslím? Vy jste nějaký vysokoškolský profesor a řidičák vůbec nemáte, vemte si tu občanku a zmizte!" A nasedl do auta a zmizel.

Syna se tou dobou snažila uplatit náhodná turistka čokoládou a její partner se ptal anglicky, jestli jsem v pohodě. Vysvětlil jsem mu, že jsme přijeli bohužel podle zákona špatnou ulicí a on říkal že to je jedno, problém je jak hnusně mocensky to před tím malým klukem řeší. Že vyhrožovat a dělat ramena je nepřijatelné.