Vsetínské vrchy: hřebenovka na kole

Na Vsetínských vrších najdeme tu a tam hospodu, nabereme vodu do bidonů ve studánkách, značení je cest je dobré a obtížnost tak akorát pro rekreační cyklisty.

Vyrážíme stylově ze Vsetína. Odkud také jinak - nomen omen! Převlékáme se na parkovišti u supermarketu. Na náš rozložený nepořádek přes tři parkovací stání se přijedou podívat dokonce i policajti, ale nakonec působí jako uvítací výbor. S úsměvem nám salutují. Prý také jezdí na kole.

Ze Vsetína nahoru do kopců

Od Bečvy (350 m) vyjedeme okolo zámku k soudu, kde se nepojíme na značenou cyklotrasu 6119. Ta nám pomůže prokličkovat mezi vilkami pod strmý kopec Vršky (506). Na něm se připojíme k modré turistické značce a příjemným lesem nepříjemně strmě a dlouho šlapeme strmě vzhůru.

Lesní cesta se změní na asfaltku, projíždíme lesy prosvětlenými loukami, ale pořád nahoru. Teprve poblíž pasekářské usedlosti U Švagerů se to zlomí. Trochu odpočíváme na rovince za sedlem, ještě jednou se zhoupneme na nepojmenovaný kopec (674 m) a pak se lesní silnička najednou zlomí a my pálíme, co to dá, po lučinatém úbočí velmi rychle dolů.

Jenže v nenápadném sedle, kde modrá značka odbočuje doleva, se změní náš let orla velmi rychle ve slepičí krok ve strmém stoupání. Moc nás nebaví se hrabat po asfaltu nahoru, ale co se dá dělat. U dřevěného mysliveckého pomníku svatého Huberta na rozcestí Putýrka jsme zase na rovině. Tady se znovu spojujeme s modrou turistickou značkou.

Vsacký Cáb - hospoda s medvědy

Projedeme obcí, krátce vystoupáme po frekventované silnici na sedlo a definitivně se s ní rozloučíme. Zahneme doprava po červené turistické značce k hotelu Vsacký Cáb. Držíme se stále cyklotrasy 6119. Je to nejhorší kus cesty, kterou dnes pojedeme. Po lesní asfaltce neustále a únavně ve stále stejné scenérii hlubokého lesa. Po čtyřech kilometrech konečně dorazíme k hotelu (845). V restauraci pojíme, popijeme a prohlédneme si dřevěné medvědy střežící vstup do hospody.

Nechce se nám v příjemné rozpoložení znovu nasednout, ale není zbytí. Čeká nás ještě dlouhá cesta. Na rozcestí Ptáčnice (830 m) nás sice matou celkem tři červené turistické značky, ale v orientaci nám pomůže cyklotrasa 6270, která vede souběžně se správnou červenou.

Vjíždíme do terénu, strmě klesáme a pak zase stoupáme rozbitými kamenitými úvozy, což se opakuje až na Vsackou Tanečnici (912 m). Za ní zůstáváme na červené, ale číslo cyklotrasy je od teď 6013. Lesní hřebenovka se pomalu zlepšuje a nakonec po pěkné cestě dojíždíme na Soláň. Na silničním sedle Čarťák (860 m) vybíráme jednu z levných hospod a dáváme si svačinu. Nezdá se to, ale Vsetínské vrchy nám dávají zabrat. Neustále měníme rytmus i styl jízdy, což hodně unavuje.

Soláň, hřeben, Vysoká a pak frrrr dolů!

Od sedla projedeme rekreačně-folkloristickou vesnicí Soláň, okolo sjezdovek, a znovi se ponoříme do lesa. Kamenitá lesní cesta je dost široká a rychlá, avšak její výškový profil se zase řádně rozhoupe. Za Kotlovou (869 m) se délka sjezdů i výjezdů poněkud prodlouží.

Na nejvyšší bod dnešní trasy (938 m) se vyšplháme u rozcestí pod Vysokou. Blíží se večer, a tak si odpustíme dobytí jejího vrcholu (1024 m). Tam bychom museli kola tlačit.

Raději se přioblékneme v turistickém přístřešku, sjedeme si trochu níž pro vodu ke studánce, a s větrem ve vlasech se vydáme lesáckou svážnicí a později po asfaltové silničce na dlouhý nepřerušovaný sjezd do údolí Léskové. Kdo tady nezkrotí své nadšení a nedrží pevně brzdové páky, vyletí z cesty do lesa. Za pár minut mineme pitný Laďův pramen s malým rybníčkem, a za chvíli jsme na hlavní silnici.

Tady už se dá zase najíst a napít téměř kdekoliv. Hrdě míjíme všechny hotely, hospody i obchody s potravinami, až nás dostane nabídka zmrzlinárny. Těch je tu několik, a tak i když si odpustíme jednu, druhá nás určitě zláká.

Bohužel už nemáme čas na koupání ve vyhlášeném koupališti Na Stanoch v Novém Hrozenkově.

Cyklostezka podél Vsetínské Bečvy nás okouzlila

Vracíme se do Vsetína po pohodlné cyklostezce. Mírně klesá, níž se jede v podstatě po rovině. Vede nás buď v odděleném pruhu po silnici, nebo čas od času odbočuje na vedlejší cesty podél Vsetínské Bečvy. Projedeme v rychlém tempu Velké Karlovice, Karolinku, Hrozenkov, Huslenky a se západem slunce brzdíme na parkovišti ve Vsetíně. Okruh je dokončen a Vsetínské vrchy se uložily do našich hlav.