3 dobré hry na začátek a konec dne

Ráno: Obruče, hýbejte se!

Aktivitu jsme vybrali z knihy Dobrodružné hry a cvičení v přírodě (Neuman, 2014). Je zaměřena na obratnost, spolupráci a taktiku. Potřeba jsou gymnastické obruče a dostatečný počet účastníků. Aktivitu lze provádět jak venku, tak uvnitř. Měli bychom ale dbát na dostatečný prostor a vhodnost povrchu, na kterém budeme hrát. Aktivita se časově pohybuje mezi 10 – 20 minutami.

Tato rozehřívací aktivita má několik variant a dá se jednoduše, úpravou pravidel, přizpůsobit dovednostem a možnostem účastníků. My jsme nejprve zvolili kruhovou variantu, kdy účastníci spojením rukou utvořili kruh. Do takového kruhu byla navléknuta jednomu z hráčů na ruku obruč a kruh se uzavřel. Cílem aktivity bylo dostat obruč opět k tomuto výchozímu účastníkovi bez rozpojení kruhu. Každý se tedy musel obručí celý protáhnout. Nebyl zde kladen důraz na rychlost.

Účelem bylo si aktivitu vyzkoušet, pobavit se a naladit účastníky. Poté, co účastníci tuto aktivitu zdárně zdolali, přešli jsme na obdobu této aktivity, ovšem soutěžního rázu. Rozdělili jsme skupinu na dva týmy, kterým jsme nejprve vysvětlili pravidla, a poté jim nechali chvíli prostor na promyšlení případné taktiky.

Cílem této aktivity bylo co nejrychleji dostat obruč řadou spojených hráčů až na samotný konec a absolvovat tímto způsobem i kratší úsek, což v praxi znamenalo, že první hráč, který předal obruč druhému, musel posléze přeběhnout na samotný konec a opět se zapojit do řady. Vyhrálo družstvo, které se tímto způsobem jako první dotklo vytyčeného cíle.

Cílem aktivity bylo naladit účastníky na následující hry. Dále je rozveselit, pobavit, zasoutěžit si a v neposlední řadě byla aktivita zaměřena i na rozvoj spolupráce mezi jednotlivými účastníky.

HRA DO KLUBOVNY: Foukaná

Reflexe: Aktivita účastníky pobavila a splnila naše vytyčené cíle. Nicméně jsme nezvládli uvést všechna pravidla před začátkem druhé, soutěžní aktivita. Někteří účastníci byli zmateni a nevěděli, že se mají dotknout vytyčeného cíle v podobě obruče, až dojdou s týmem na konec úseku. Zde jsme trochu zaváhali a ponaučili se do budoucna, že je důležité vyložit srozumitelně všechna pravidla, případně se ještě ujistit, zdali je všem všechno jasné. Časově byla aktivita naprosto dostačující a vyhovující. Ani moc dlouhá, ani krátká, účastníci byli vtaženi do hry po celou dobu.

Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s poměrně zaběhlou skupinou lidí, správně jsme zde předpokládali, že nenastane problém s intimností (držení se za ruce, bližší, než komfortní zóna a podobně). Ve skupinách, ve kterých se účastníci neznají, či od sebe mají určitý odstup, by vyjmenované intimnosti nebyly zpočátku vhodné vzhledem k možnosti nepříjemných pocitů. V takovém případě bychom zvolili rozehřívací aktivity s menší intimností a Obruče, hýbejte se! bychom uvedli později.

Přes den na výletě: Na namrzlou lávku

Večer: Havárie na Měsíci

Aktivitu jsme vybrali, poněvadž nám přišla obsahově zajímavá a pro účastníky s věkovou kategorií kolem 20 let vtahující. Hra je založena zejména na diskuzi účastníků v týmech, kdy mají sestavovat žebříček priorit věcí dle důležitosti, které mají v havarovaném modulu na Měsíci, a potřebují se dostat na jeho odvrácenou stranu. Ideálně by měla mezi jednotlivými účastníky vzniknout bouřlivá diskuze nad důležitostí jednotlivých položek ze seznamu s obhajobou svého názoru, vyslechnutí názoru ostatních a nakonec by se měly objevit ústupky a kompromisy.

Skupinu jsme po úvodním zarámování (řízená imaginace s prvky využívající všechny smysly o letu vesmírem s následnou havárií na Měsíci) a naladění na aktivitu rozdělili do dvou týmů pomocí lístečků, na kterých byla namalovaná horní a dolní polovina havarovaného modulu. Týmům byl vysvětlen úkol a cíl celé aktivity. Poté jim byl ponechán dostatečný prostor pro tvorbu priorit a výběr kandidáta, který bude hájit zájmy skupiny v diskuzním duelu. V níže uvedené tabulce je seznam věcí, který skupiny obdržely (skupiny obdržely pochopitelně seznam zachráněných věcí bez pořadí důležitosti).

dvě 50 kg nádrže s kyslíkem
Nejnaléhavěji potřebné k udržení života.

25 litrů vody
Náhrada značné ztráty vlhkosti na osvětlené straně.

hvězdná mapa měsíční oblohy
Základní navigační pomůcka.

koncentrovaná strava
Účinný prostředek k zásobování potřebnou energií.

přijímač a vysílač s frekvenční modulací na sluneční baterie
Pro spojení s mateřskou lodí, ale frekvenční modulace umožňuje pouze spojení na dohled a krátké vzdálenosti.

50 stop nylonového lana
Užitečné pro zlézání skal, pro připoutávání raněných.

brašna první pomoci s injekčními jehlami
Jehly na vstřikování vitamínů, léků atd. se hodí do speciálních zařízení ve skafandru.

padákové hedvábí
Ochrana proti slunečním paprskům.

samonafukovací záchranný člun
Bombička s CO2 může být použita k pohonu.

signální rakety
Nouzové signály, až bude mateřská loď v dohledu.

dvě pistole ráže 7.62 mm
Možný prostředek vlastního pohonu.

krabice dehydrovaného mléka
Objemnější náhražka koncentrované potravy. 

přenosné topné těleso na sluneční baterii
Nepotřebné mimo osvětlenou stranu.

magnetický kompas
Magnetické pole na Měsíci není polarizované, pro navigaci bezcenný.

krabička zápalek
Na měsíci není kyslík, aby živil plamen. Zcela bezcenné.

EKOLOGICKÁ HRA: Výlet do jinam

Vybraní zástupci (z každé skupiny jeden) pak měli za úkol bez komunikační účasti ostatních (ti jen přihlíželi) sestavit dle jejich seznamů pořadí 7 nejdůležitějších věcí, které předají jednomu z kosmonautů, a ten se pomocí nich dostane na 300 km vzdálenou základnu na odvrácené straně Měsíce a zachrání tak všechny kosmonauty uvězněné v havarovaném modulu (tzn. všechny účastníky). Proto musí všichni spolupracovat dohromady, ovšem zástupci by měli hájit sestavené pořadí jejich skupinou argumenty, které je vedly právě k takovému sestavení pořadí důležitosti.

Cílem a zároveň v zájmu obou skupin bylo shodnout se a najít 7 nejdůležitějších věcí, které s sebou vyslaný kosmonaut bude mít na své cestě na základnu. Poté, co se zástupci domluvili na základě ústupků, kompromisů i logických výroků, sepsali seznam 7 věcí a bylo jim sděleno, že byl vyslán kosmonaut, který cestoval s nimi, pro záchranu. Záměrně nebylo jisté, zda by účastníci přežili. Důležitá byla shoda. Na závěr aktivity byl účastníkům představen výše uvedený seznam, jež sestavili experti přímo z organizace NASA. Po konci aktivity následoval debriefing.

Prázdninová škola Lipnice

Reflexe: Aktivita byla zařazena na samotný konec dne, a proto bylo na některých účastnících znát, že už se jim moc nechce přemýšlet, potažmo komunikovat a vplétat se do diskuze. Je na uváženou, zda by nebylo lepší aktivitu uvést v méně náročný den, kdy jsou všichni čerstvější jak fyzicky, tak psychicky. Bohužel to nebylo možné zcela dobře zajistit vzhledem k povaze víkendu, který byl zcela vyplněn aktivitami vázající se k práci se skupinami. 

I přes zmíněné potíže se většina účastníků do aktivity ponořila. S pozitivním ohlasem se setkalo naše zarámování, jež mimo vyprávěný příběh bylo obohaceno o zvukové efekty a jiné vjemy, které dotvářely příslušnou atmosféru. Účastníci oceňovali i jisté uvolnění v podobě krátkého relaxování u řízené imaginace.

Po zarámování proběhlo rozřazení do dvou týmů, předání seznamu věcí a vysvětlení pravidel, kde jsme problém neshledali. Menší slabinou pak ale byla nepřipravenost instruktorů, kteří v průběhu několikrát zaváhali ohledně odpovědí na zvídavé (specifikující) otázky k předmětům, které byly zachráněny. Příkladem může být otázka: "Jaký dostřel má signální raketa? Ptám se kvůli tomu, abych věděl, z jaké vzdálenosti mě mají šanci na druhé straně Měsíce z vesmírné stanice vidět." U podobných dotazů si instruktoři nebyli zcela jisti, zda odpovídat či nikoli (v reálu by astronauti znali průměr Měsíce, počítali odchylky, znali dostřel a viditelnost…). V praxi to nemusí působit dobře a věrohodně, proto by měl být kladen důraz na lepší připravenost a jasnou shodu jednotlivých instruktorů. Dále nastal problém v okamžiku, kdy měl jeden tým seznam priorit sestavený a musel
počkat, až druhý tým své pořadí dokončí. Zde se objevilo jakési hluché místo, které jsme se snažili vyplnit a účastníky týmu nějak vhodně zabavit. Tento problém by se dal například vyřešit stanovením časového limitu, který budou týmy na sestavení mít. Jistě jde časový limit rámovat například spotřebováváním kyslíku.

KNIHA: Neuman Jan: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha, Portál 2014

WEB: Psychologický test NASA

Popisy her a jejich hodnocení byly uvedeny v seminární práci, kterou napsali Lucie Charousková a Ondřej Turek na Technické univerzitě v Liberci, Pedagogická fakulta.

MIMOŠKOLNÍ ČINNOST: Oddíl není kroužek, oddílem žijeme