Skot, ovce a kozy se vrací do vzácné přírody v Praze

Hlavní město Praha zajišťuje na zvláště chráněných územích šetrné obhospodařování svých pozemků. Díky pastvě, která zde byla obnovena v roce 2000, se daří udržet druhovou pestrost. Pražané mohou už nyní zvířata pozorovat třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Později i na dalších místech.

5 stád skotu a bravu

"Jemná rovnováha v přírodě vyžaduje naši pozornost. Proto jsem moc rád, že jsme se v Praze rozhodli pro ekologický přístup k péči o naše pozemky prostřednictvím pastevního hospodaření. Naše město je obklopeno malebnou krajinou a chráněnými územími. Během teplých měsíců se na vybraných pastvinách mohou usadit stáda ovcí a koz. Jejich přítomnost pomáhá udržovat a obnovovat rozmanitost rostlin a živočichů, kterou jsme v minulosti bohužel ztratili. Tento způsob péče o naše přírodu nám také umožňuje vzdělávat a inspirovat budoucí generace k úctě k přírodě a odpovědnému zacházení s ní," dodává Jiří Pospíšil, náměstek pražského primátora, který má ve své gesci oblast péče o zvířata (animal welfare).

Letos je v plánu vypásat pomocí tří smíšených stád ovcí a koz a dvou stád skotu. Po dobré zkušenosti z předchozích let hlavní město využije k pastvě i stádo tvořené pouze kozami, které se na rozdíl od jiných druhů spásačů dobře pohybují po skalách.

Ovce a kozy spásají step

Smíšená stáda ovcí a koz se budou pohybovat především po stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině, na Pitkovické stráni nebo V hrobech nedaleko sídliště Kamýk.

Krávy se pasou na louce

Jedno stádo skotu bude celý rok v suchém poldru Čihadla na Rokytce mezi sídlištěm Černý Most, Dolními Počernicemi a Hostavicemi. Druhé se bude přesouvat po loukách v oblasti Šeberova, Milíčova, Čimic, Lipenců a Šáreckého údolí. Obě stáda začnou vypásat pražské lokality od května.

Všechna stáda skončí s výpasem v polovině listopadu. Pastvu zajišťují soukromí zemědělci.

Důvod je druhová pestrost 

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze od roku 2000, pastva skotu od roku 2012. Kontinuita byla na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat.

Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez zapojené vegetace, které jsou vypaseny či vydupány na holou půdu. Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším druhům rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst.

Podobně jako u rostlin je na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především na stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Tento hmyz si ale nedokáže vytvořit své komůrky v půdě, pokud je zde zapojený travní porost. Obnažené plochy využívají také někteří brouci, kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zároveň vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro ptáky.

Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy zůstanou také vybraná místa nespasená.