Vánoce v Krušných horách před 150 lety

V Krušných horách existovala smíšená česko-německá manželství a nebylo jich málo.

Německý nacionalismus a zfanatizování německých obyvatel v Krušnohoří dalo za vznik poválečnému odsunu, a tak dnes už neznáme ani jejich zvyky.

Krušnohorská zimní atmosféra

Nemíním se zastávat české nebo německé strany, ale chci napsat o tradičních malebných Vánocích.

Oslavy krušnohorských vánočních svátků se v mnohém nelišily od vnitrozemských, i když byly dány zdejší přírodní stravou a dalšími krajovými specialitami.

Nezaměnitelný pohled na Krušnohoří udržují města v horách. Skrze osvětlená okna, která mají typické arkýře a tradiční postavy jak horníka, anděla, louskáčka a kolem nich se line vůně ze svíček, se šíří vánoční atmosféra.

Světla v oknech se rozsvěcí už na počátku adventu.

Svíčky svítily i voněly

V Krušných horách se začínaly slavit Vánoce v domácnostech okolo roku 1830. Tehdy byly jejich symbolem obalené kouřící svíčky, které aromatizovaly obytné místnosti útulnou vůní.

Onen světelný obal svíčky má jméno Raachermannl, nebo též Rauchermannchen. Tyto vonné svíčky jsou vytvářeny v nesčetných variacích. Sličná vůně se potom rozhostí ze všech myslitelných předmětů resp. hliněných i vyřezávaných postav.

Rauchermannchen jsou hlavně dřevěné figurky, které vznikly v oblasti kolem Krušných hor. První se objevují na začátku 19. století a jsou používané i na běžné svícení.

Svíčky, které zároveň voněly, když svítily, se nazývaly Raucherkerzen. Byly obvykle ve tvaru obličeje někoho blízkého z rodiny, nebo významné osoby z okolí, oblíbený byl třeba lesník.

Mimo to patří k Vánocům ještě stromeček. Ten byl v každé domácnosti.

Jídlo na trhu

Zvláštní a pozoruhodné jsou vánoční trhy, na kterých se příležitostně předvádí krušnohorské zvyky a obyčeje. Je zde mnoho lahůdek, jako jsou pečená jablka, klobásy na roštu, cukrová vata, volská oka na špízu a perník.

Řezbáři, krajkářky, tkalci, soustružníci, tiskaři, pletaři a malíři tam vystavují své výrobky.

Na Štědrý den se mnoho věcí nesmí dělat

Zvláštní tradice a postupy se vztahovaly přímo ke Štědrému dni.

* oheň v kamnech nesmí uhasnout

* liché množství osob nesmí sedět za stolem

* většina osob musí být zaměstnaná

* při jídle se nesmí vstávat od stolu

* na stůl patří jen slavnostní jídlo

* nádobí po Štědrovečerním jídle se hned nesmí umývat

Tento řád dnes ovšem již všichni lidé nedodržují, ale významné tradiční zvyklosti v Krušných horách se ke Štědrému večeru ještě mnohde vyskytují.

Slavnostní tabule nese mnoho významů

Nejčastěji se udržují tradice vztahující se k jídlu.

Na stole by neměla chybět čočka jako předkrm, proto se ještě dnes nosí v mnoha rodinách v poledne na stůl. Slavnostní stůl by pak večer mohl vypadat takto: klobása, vařené nebo bramborové knedlíky, kyselé zelí, přepuštěné máslo, celer, houska, mléko, borůvkový kompot, chléb a sůl.

Tato jídla bývají spojováno s určitými významy. Knedlíky slibují velké peníze. Čočka slibuje drobné peníze. Chléb a sůl musí být na stole, jinak bude chybět po celý rok. Kyselé zelí je důležité pro růst obilí. Celer zaručí potenci a plodnost.

Chléb je potřeba dojíst a lampu rozbít

Na Svatý večer začíná jídlo přesně v šest hodin. Stůl je pokrytý bílým ubrusem. Chléb a sůl jsou položené na vedlejším stolku pod lampou. Když otec rozsvítí, začíná slavnostní hostina.

Po hlavním jídle se dojídá chleba se solí. Stolní lampa se rozbije v ubrusu a zůstává tak až do příštího dne ležet na stole.

Ráno na 1. svátek vánoční je upečena vánoční štola. V poledne se objeví na stole husa se zelenými knedlíky a červeným zelím.

Na Silvestra se bude jíst kapr na modro. Na Nový rok ještě naposledy rodina sejde u slavnostního stolu. Prosazuje se vídeňské jídlo - řízek s bramborovým salátem nebo pečené kuře s hranolky.