Vltava. Helmovský jez v Praze. Vjezd do vorové propusti.
Kuba Turek
SDÍLEJ:
Skautský vodácký závod Přes 3 jezy je nevyzpytatelný. Na svatého Václava může ve Vltavě téct tolik vody, že propusti jsou nesjízdné (jako vloni), nebo tak málo, že vlny jsou dětskou zábavou (jako letos). Včerejší závod pramic i volné splutí jakýchkoliv plavidel se vydařily. Svítilo slunce, voda byla relativně teplá a průjezd historickou metropolí spolu se stovkami dalších kanoí, kajaků a raftů byl příjemný zážitek.
Závod Přes 3 jezy startuje po jednotlivých věkových kategoriích nejprve pramice a poté ostatní plavidla.
Propusti se otevřou jen jednou za rok
Teprve po nich přichází na řadu výklad trati pro vodácké turisty a volné splutí. Stovky posádek totiž využívají otevřené propusti na jezech, které jsou jinak po celý rok zavřené a nesjízdné.
Navíc všichni vodáci mají jistotu pro případnou záchranu, protože pod všemi sjížděnými jezy jsou připraveni vodní záchranáři a policisté s motorovými čluny a uvázanými rafty.
Délka celého splutí není nijak závratná. Pluje se jen šest a půl kilometru od Císařské louky na Štvanici. Některé posádky už mimo oficiální trasu pokračují do Libeňského přístavu, k umělému vodáckému kanálu v Tróji, nebo až do zoologické zahrady.
Na cestě je čekají tři jezy s propustěmi obtížnosti WW 2. Za vyšší vody mohou obtíže stoupnouzt až na WW 3. Přitom WW 2 je horní hranice pro splutí na otevřených lodích.
Šítkovský jez
Středověký jez napájel mlýn Jana Šítka na pravém břehu již v roce 1420. V těsné blízkosti byl ještě Petržílkovský jez. Ten při přestavbě na začátku 20. století vzal za své. Uprostřed jezu je vorová propust s vysokou kolmou vlnou, vpravo plavební komora Mánes a vlevo Smíchovské zdymadlo společné pro Šítkovský a Staroměstský jez.
Letos byla vlna milosrdná. Dlouhý nájezd šikmou hladkou vodou ponechal dost času na rozmyšlení, kudy vlnu přejet nebo prorazit. Za ní se pěnila voda v poměrně přehledných vlnkách. Některým posádkám přesto ukázal první jez svoji sílu a naplnil jejich lodě vodou. Většinou se jednalo o kanoisty na otevřenkách. Ti se potom dostávali na břeh až u horní špice Slovanského ostrova.
Staroměstský jez
Nejstarší pražský jez byl v provozu jistě už ve 13. století. Od té doby si jako jediný zachoval původní tvar. Dnes je kulturní památkou. Energii z něho braly Sovovy mlýny na levém a Staroměstské mlýny na pravém břehu. Z něho také ústil náhon Čertovka. Uprostřed jezu je vorová propust s velkou šikmou vlnou a následnými víry.
Ani letos nebylo zdolání druhého jezu nic jednoduchého. Dlouhý nájezd sice umožnil dobrou orientaci a většina posádek mířila jazykem na kouhout přímo uprostřed propusti, ale za ním se děly věci!
Méně zkušené posádky si na vrcholu největší vlny oddechly a pomyslely, že mají nejhorší za sebou. Opak byl však pravdou! Několik nepravidelných vln v rychlém sledu dokázalo zalít a převrátit lodě jako hračky. Záchranářské čluny tady byly v plné permanenci. Další lodě se převracely ve zdánlivě klidné vodě daleko pod jezem. Vltava je totiž silná řeka, kterou není radno podceňovat. Tyto posádky doplavaly a dotáhly své lodě k dřevěným vlnolamům Karlova mostu, kde je vylily a pokračovaly dál.
Helmovský jez
Původní středověký jez přes tři vltavská ramena stál o něco výše proti proudu. Jméno nese po nájemci mlýnu na pravém břehu, který vlastnili křížovníci již roku 1398. Nový jez byl zprovozněn na začátku 20. století. Vpravo je zdymadlo Štvanice, uprotřed ostrov stejného jména a při levém břehu vede nejdelší tuzemská vorová propust. Nahoře je skok, následují retardéry, menší kolmá vlna a za ní podélné válce.
Dlouhá propust mezi vysokými kamennými zdmi budí ve vodácích hrůzu. Nic se vlastně neděje, voda teče hladce s občasnou vlnkou, ale stále se zrychluje. Ani na konci se nezvedá žádná vlna. Čeká tam však jiné překvapení - podélné vodní válce. Loď musí udržet směr mezi nimi a sto metrů pozorně sledovat bublající proudy na pravoboku i levoboku. Zvláště krátké a obratné lodě tady mají problémy se stabilitou. Na tomto třetím a posledním jezu se často neplave, protože vodáci v předchozích propustích nabyli sebevědomí a zkušenosti.
Od náctiletých rádců po oddílové vedoucí s desítkami let praxe se v Praze na Střední průmyslové škole na Proseku setkali dobrovolníci z různých organizací pracujících s dětmi a mládeží.... celý článek
Štědrovečerní premiéra pohádky Záhada strašidelného zámku ukáže zámek Dobříš, Čertovy skály v Černolicích, zatopený lom Kosov v Českém krasu a hluboké lesy Voděradských bučin.
AKTUALIZACE Kluziště na pravém břehu Libeňského přístavu v Praze je každý rok v provozu u Löwitova mlýna. Stojí na cyklostezce podél Rokytky a zároveň na Vltavské cyklostezce.
První vánoční betlém postavil 1223 František z Assisi v italské Umbrii. Později založil františkánský řád a stal se svatým. Do Česka se dostal první betlém v roce 1560, kdy byl vystaven v kostele svatého Klimenta
Nejslavnější česká filmová pohádka Pyšná princenzna se natáčela na nejkrásnějších zámcích. V černobílém provedení vidíme Třeboň, Český Krumlov, Telč a Hlubokou.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
