Šítkovský jez v Praze na Vltavě

V pohodě protože oceňuju co jsem se od tebe dověděl. Děkuju za zajímavosti.

nemyslel jsem to zle. a vzpomenu jistého vzteklého docenta stavební fakulty pražské techniky, který hnal z pokusu o zkoušku jistého mého spolustudenta ýbršvuňkem přes tři patra a řval při tom "véééén, na pilotech aď si zakládá letiště v čáslavi"

Zajímavé podrobnosti. A v ČRo tomu radši říkají kůly :) 

ti piloti tam zřejmě přijeli z karlovarského letiště, stavby se zakládají na pilotách. 

dubové dřevo je opravdu v režimu furt pod vodou prakticky navěky. jako ostatně téměř každé dřevo, dřevu obecně nevadí stálé sucho, nevadí mu stálé vlhko, vadí mu střídání sucha a vlhka a vadí mu bakterie, hmyz a houby. a dub má ještě velkou výhodu ten veliký obsah tříslovin. to nemusíte chodit ausgerechnet ke Karlovu mostu, ono stačí na vesnici k nějaké kopané studni, která není "ve skále", a většinou dole najdete dubový "kříž" sloužící k tomu, aby se roubení nezatlačovalo do země. a když to bude studna fakt stará, tak roubení, které je stále pod vodou, bude pravděpodobně ještě původní dřevěné.

ostatně, poslední půldruha roku ase zabývám přestavbou jisté nerozumné nemovitosti, kde poslední předchozí rekonstrukce proběhla v roce 1925. přebytečný odkopaný materiál se nikam nevyvážel, a byl vysypán pod chalupu. při prokopávání této "pinky" vysypané hlinité hlušiny jsme v hloubce 1,5 metru (kde je stálé vlhko a stálá teplota celý rok) našli nejen stoletou trávu na tenké vrstvičce horské ornice, ale i prakticky zkamenělé odřezky prken, které by ve stejném stavu mohly vydržet další století. 

s tou volskou krví je to, no, všelijaké. tělo hovězího dobytka obsahuje něco okolo 10% krve, takže takový pěkný vykrmený vůl na královský rožeň by mohl mít něco okolo padesáti litrů krve, vysloužilý tažný vůl od bohatého sedláka třeba 80 litrů. ta krev se musí 1. mít (na vsi v tereziánských dobách zas tak moc volů nebylo a opravdu se neporážel vůl každž den a když už jo, tak v zimě), zachytit (což není zas tak těžké) a 3. umíchat jako na zabijačce do vychladnutí a zpracovat než se srazí (což není úplně reálné) nebo upravit nějakou protisrážecí přísadou (heparin ve flaštičce na vsi moc nebýval k dispozici), což je něco sladké a něco kyselé (to jsem na vás zvědavej jak v listopadu porazíte starýho vola a krev udržíte způsobilou k nějakému natírání do května, až se oteplí a dřevo vyschne tak, že má smysl natírat). a teď jste se s tím dejme tomu nějak popasovali, máte krev a natřeli jste si chalupu. ouha,smrdí to jako rasův pytel seběhly se všechy myši, kočky, psi mouchy a vosy, a pustily se do toho že nestíháte bičem odhánět.

ale když vezmete něco jiného, něco třeba červeného (třeba taková rumělka je díky (kvůli) obsahu rtuti docela dobrej insekticid. stejně tak některé další sajrajty, odpady z historických metalurgických postupů.), budete tomu poeticky říkat volská krev, a namatláte tím chalupu, tak to bude sajrajt solidně jedovatý a tesařík se otočí na podpatku a odletí až za dunaj. ostatně, aby vám neteklo do chalupy, tak taky nejezdíte na střední slovensko a nesbíráte v lesích odpadky medvědí tělesnosti, abyste si škvíry v plechu naucpali skutečným medvědím hovnem.

- Dub přežije věky ve vodě bez jakékoli úpravy. Třeba Karlův most stojí na původních dubových platformách. Nebo klášter Plasy stojí v bažinách na dubových pilotech. 

- Volskou krvní smíchanou s močí se natíraly krovy a vnější dřevěné obložení, které je vystaveno počasí a používá se na něj měkčí dřevo než dub. Byl to vlastně druh laku. 

- Ale pozor! Naši předkové používali skutečnou volskou krev, nikoli krev býků a krav! Kastrovaní voli mají krev bez příměsí jako hormony a pod.

Ono z historie je také známo, že staří stavitelé používali máčení dubu i jiného dřeva volskou krví a tato díla přežila věky....

https://kramerius4.mlp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:c235cef0-2d9b-11dd-8b91-000d606f5dc6&q=ji%C5%99%C3%AD%20soukup 

jiří soukup, obrazy z pražských břehů a vod díl II. pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží, praha 1905, volně ke stažení na internetech.