Horolezectví v Alpách je nebezpečnější než jiné roky

Populární sněhové výstupy jsou buď nelezitelné nebo tam, kde býval i v létě led a sníh, je dnes mokrá břečka.

Lezení na nejkrásnější hoře světa, švýcarsko-italském Matterhornu (4478 m) je v letošním létě krajně nebezpečné. Kvůli horkému létu se v polovině července zřítily obrovské skály na nejlehčí výstupové trase. Sesuv způsobilo neobvyklé vedro, ve kterém roztála ledová pole držící horu pohromadě.

Přes svůj vznosný jehlanovitý tvar je totiž Matterhorn jen horou volného kamení poslepovaných ledem a sněhem. Padající skály sice nikomu neublížily, ale záchranáři ze všech hřebenů a stěn hory evakuovali devadesát horolezců a horských vůdců s klienty a horu uzavřeli. "Lezení na Matterhorn je momentálně vysoce rizikové a rovná se sebevraždě," říkal prezident spolku horských vůdců z Zermattu Miggi Biner. Hora měla být podle něj uzavřená do odvolání, protože geologové předpokládají další sesuvy ještě letos v létě.

Od začátku srpna však už vůdci zase se svými klienty vyrážejí na Zermattského lva.

Sesuv obrovského množství skal není nic neobvyklého ani v tak starých pohořích, jako jsou Alpy a Karpaty. Před pár lety doslova odpadla kolmá stěna Petit Dru nad Chamonix. Dva horolezci, kteří v ní bivakovali, stačili ještě odlétnout přivolaným vrtulníkem, ale pár hodin poté se zřítila stovky metrů vysoká skála. Při výstupu Därmstadterovou cestou na Gerlach ve Vysokých Tatrách je vidět bílý výlom v hřebeni po upadlé skalní věži. Ještě průvodce z roku 1977 popisoval úzký průlez za ní, ale již v roce 1990 tam nebyla.

Nepřívětivý Glockner

K severní stěně Grossglockneru (3798 m) je nebezpečný přístup, neboť ledovec Glocknerkees je v pohybu. Vloni v prosinci zabila nečekaná ledová lavina předního českého horolezce a jeho dva druhy, kteří přežili, strhla do hlubiny. Ledovec jim nedal šanci, protože soudržnost sněhu se dá odhadnout z předpovědi počasí a prokopání sněhových vrstev, ale led se utrhne bez varování.

Teď v létě taje sněhová vrstva i led a trhliny se pod nohama turistů otevírají bez varování. "Předloni v červenci jsme se na cestě ani nemuseli navazovat na lano, jak byl sníh pevný," vzpomíná horolezec Petr Daniš. "Letos jsme se navázali, jen co jsme vstoupili na sníh."

Populární Pallaviciniho rokle, kterou jiné roky s pomocí maček a cepínů zdolávají každý týden desítky lidí, letos zeje prázdnotou. „Vracíme se kvůli špatnému počasí, přijdeme příští rok,“ napsali za všechny do návštěvní knihy v bivakové boudě pod roklí dva Němci. „Otec nechtěl riskovat, padá tam místo sněhu kamení,“ říkal po návratu mladší z dvojice. Protože měl zřejmě strach, za každé druhé slovo přidal nejpopulárnější německou nadávku označující exkrementy. „Severní stěna je letos velmi nebezpečná.“

Kamení padá i všemi dalšími výstupovými trasami v jindy zaledněné severní stěně Glockneru.

Wiessbachhorn a Venediger se zbavují sněhu

Proslulá převěj na vrcholu Wiesbachhornu (3570 m) sice léta neexistuje, ale sníh už dokonce mizí i z jeho stěn. Welzenbachova cesta, kde v roce 1924 tehdejší špičkový horolezec jako první na světě musel vrtat speciální skoby do ledu, protože skála byla hluboko pod sněhem a ledem, dnes jen kličkuje mezi skalními stěnkami a nestabilními hromadami kamení.

Naopak obří sněhové převisy těsně pod vrcholem Grossvenedigeru (3674 m) stále existují. Hrozí více než dříve, protože zpod svých křídel vypouštějí dolů do údolí mnohatunové ledovo-sněhové nálože.

Lyžaři u Mont Blanku chodili pěšky

Letošní léto bez sněhu zasáhlo i francouzské Alpy. Na třech tak zvaných normálních cestách na Mont Blanc (4806 m) se zatím příliš nezměnilo, protože hora je velmi vysoká a ledová vrstva velmi silná. Pouze horští vůdci mají s klienty více práce a musí je dostávat přes širší trhliny.

Důsledky loňského počasí tak zatím nejvíce pocítily stovky turistů na lyžích, kteří absolvovali jako každý rok v dubnu a květnu nejkrásnější alpskou túru Haute route od Mont Blancu k Matterhornu neboli z francouzského Chamonix do švýcarského Zermattu. "Tam, kde bývá obvykle prašan, byla letos mokrá břečka," vzpomíná Ondřej Marek. "A v údolích, kde bývá mokrý sníh, jsme šli s lyžemi na zádech po rozkvetlých loukách."

Na přelomu července a srpna roztály podle zpráv Office de Haute Montagne v Chamonix klasické ledové a mixové horolezecké výstupy v oblastech jako je Pueterreyský hřeben, stěna Brenvy, pilíře a kuloáry na Mont Blanc du Tacul. Známý ledový tunel, kterým se vycházelo od lanovky na Midi k ledovci Mer de Glace je uzavřený, protože roztál. Komplikovaný je i klasický traverz tohoto ledovce z Midi na italskou chatu Torino. Také přístupy ke všem skalním věžím nad ledovcem jsou obtížné. Kancelář nedoporučuje ani sestup ledovcem do Chamonix, protože na něm padají séraky.

Mrtvola vypadla z ledovce

V souvislosti s táním ledovců se objevují i nečekané události. Z Grindelwaldského ledovce pod švýcarským Eigerem se začátkem prázdnin zřítila obrovská masa ledu do říčky Lütschine a ta se kvůli tomu rozvodnila. Na jaře spadli do trhliny čeští lyžaři na ledovci Hintertux pod Olpererem. V těch místech je sice nebezpečné pásmo každý rok, ale trhliny se obvykle otevírají až v létě.

Na oblíbeném lyžařském Kaprunu nalezli účastníci letního horolezeckého výcviku mrtvolu horolezkyně, která spadla do trhliny před přibližně padesáti roky. Pohyb ledovce směrem do údolí ji potom snesl až na jeho konec, kde led roztál a mrtvou propustil ze svého sevření.

Ani to však není nic úplně zvláštního, protože takových nálezů se v některých letech objeví i několik. Těla zesnulých vždy nejprve ohledá policie a přitom se jí mnohdy podaří objasnit neuzavřené případy. Známý je případ švýcarské ženy, kterou tamní policie obvinila z vraždy manžela, ale nic jí nedokázala. Přesto se na ní lidé dívali skrze prsty a ony byla nucena se odstěhovat. Teprve po třiceti letech manžel doslova vypadl z ledovce a šetření bylo uzavřeno – manželka byla nevinná.

Známý je i Ötzi, který zemřel na ledovci v době bronzové a teprve před pár lety ho ledovec vydal. V současné době je vystaven v muzeu v italském Bolzanu.