Alpská katedrála Dom

Dom je čtvrtým nejvyšším vrcholem Walliských Alp. Mezi Randu na západě a Saas-Fee na východě vrazily hory mohutný klín.

Obrovská hora

Skoro přesně v půli cesty postavily svůj kamenný chrám. Z východu i ze západu působí jako obrovská stěna.

Jak by také ne, když výškový rozdíl od Randy (1400 m) tvoří dobrých 3100 metrů na šest kilometrů horizontální vzdálenosti.

Z pohledu od Zermattu se vám bude jevit jako všemu vévodící firnový dóm. Není třeba dodávat, že z vrcholu jsou úžasné výhledy. Nejen na další alpské čtyřtisícovky, mezi kterými si oko alpinistovo přitáhne zejména na jihozápadě čnící zakřivený zub Matterhornu.

Normální je sever

Nejfrekventovanější výstupy na vrchol Domu vedou severní stěnou (normálka) a severozápadním hřebenem Festigrat.

Výstup normálkou vede po kompletně zaledněné severní straně. Jedná se o velmi dlouhou cestu, která však není spojena s většími technickými obtížemi. Ale právě vzhledem k délce a nadmořské výšce ji lze doporučit pouze zdatným a aklimatizovaným lezcům.

Normálka je oblíbena i u skialpinistů, kteří si mohou užít krásný sjezd prudkými svahy s převýšením 1500 metrů.

Co u skialpinistů naopak není až tak oblíbené, je tahat se nejprve s těžkým vybavením nahoru, takže jich ani ze hezkého počasí nepotkáte mnoho. 

Oblíbený hřeben

Další alternativou výstupu na Dom je zmíněný Festigrat. Stupeň obtížnosti je pouhá dvojka dle UIAA, není radno jej však podceňovat.

Především v oblasti nástupu od sedla Festijoch se odehrálo mnoho ošklivých nehod. Dobře sedící mačky a cepín v ledových plotnách určitě využijete.

Po hřbetu stegosaura

Zvláště doporučeníhodný je výstup hřebenovkou a sestup normálkou. Horolezci si tak cestou vzhůru užijí vzdušných a bezedných výšin a s přibývajícím vyčerpáním využijí přeci jen vyšší míru bezpečí při sestupu normální cestou.

Z chaty Domhütte (2940 m), odkud většina vrcholuchtivých jedinců vychází krátce po třetí hodině ranní, se po překonání krátkého suťového hřbítku morény spustíme na ledovec Festigletscher, po jehož levé straně (z pohledu stoupajícího) se držíme až do příchodu pod sedlo Festijoch.

Cestou překonáváme množství trhlin, je proto dobré postupovat ve formaci lanového družstva.

Do sedla Festijoch nás přivede krátký skalní výstup, jehož začátek je snadno rozpoznatelný díky velkému oranžovému terči na skále. Výstup vede firnem, sutí a místy lámavou skálou s krátkým místem dvojkové obtížnosti. Nápomocno nám bude několikero fixních lan.

Ze sedla je již cesta orientačně velmi snadná. Nástup na hřeben probíhá obvykle mírně zleva. Samotný hřeben je velmi vzdušný, avšak nenáročný. Rozeklané ploché kameny trčící do všech stran připomínají hřbet stegosaura.

Skalní oblouk s námi nabírá výšku a po zhruba šesti hodinách se prokousáváme posledními firnovými metry k vrcholovému kříži.

Na vrcholku, jak už to tak bývá, panují prudké větrné poměry. Patrně se tu nezdržíte moc dlouho.

Domů, do chaty!

Sestup normálkou je jednoduchý, nenáročný a zdlouhavý. Pár trhlin zpestří jinak monotónní sestup pod sedlo Festijoch – tentokráte ze severní strany. Prudký traverz vede přes okrajovou trhlinu na nám již známý skalní útvar.

Rozbředlý sníh poněkud znesnadňuje sestup, přesto lze dobrodiní chaty Domhütte dosáhnout po zhruba čtyřech hodinách.

Doprava

Praha-Plzeň-Mnichov-Bregenz-Chur-Visp-Sankt Niklaus-Randa. V Randě je u nádraží podzemní parkoviště (do 2,20 m výšky vozidla), popř. odstavné parkoviště nedaleko. Orientační cena 8 CHF za den stání.

Booking.com

Přístup

Z Randy sledujeme turistickou stezku značenou klasickou alpskou červenou barvou až na křížení se stezkou Europaweg. Odtud jdeme po modré na chatu Domhütte.

Samotný výstup k chatě obsahuje místy zajímavé skalní úseky, v těžších místech odjištěné ocelovými lany, borháky a kovovými žebříky.

Stan lze postavit na moréně nad chatou. Po asi 20 minutách chůze najdete množství bivaků vyskládaných z pěkných velkých placáků.

V blízkosti chaty je možnost nabrat vodu u venkovního kohoutku. Voda je alibisticky označená jako nepitná, terénní průzkum na vlastních zažívacích traktech ale potvrzuje, že tomu tak nutně nemusí být.

Prvovýstup

První na vrchol vystoupili 11. září 1858 J. L. Davies, Johann Zumtaugwald, Johann Krönig a Hieronymous Brantschen po severozápadním hřebeni Festigrat.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě