Chytání pádů v Klokočkách

Mnohé horolezecké oddíly proto právě teď zaučují nováčky do tajů chytání dlouhých pádů a všech činností, které souvisejí se záchranou a sebezáchranou na laně. Cvičení přijde k duhu i ostříleným horským vlkům, kteří získají jistotu na celou sezónu dopředu.

Co je na písku čeká

Přinášíme fotografie z právě uplynulého víkendu v Českém ráji. V lomu u Klokočských skal je totiž zřejmě nejlepší možnost, jak si vyzkoušet všechny lanové finty. Proto se sem sjíždějí oddíly od Prahy po severní Čechy.

Toto cvičení skončilo natřikrát zlomenou rukou, naraženinami loktů a boků, pár ranami do čela, odřeninami prstů a kolen, spálenými stehny a roztrhanými kalhotami. Přesto byli všichni spokojeni, protože zjistili, co je v letošní pískovcové sezóně čeká.

Pád čtyřikrát jinak

Nejdůležitější součástí výcviku je zachycení simulovaného pádu ve třech polohách - ze země, přes tělo od kruhu a přes kruh. K tomu slouží kladkostroj s pytlem plným písku místo člověka, několik zabetonovaných kruhů a provazový řebřík.

Padostroj dovoluje nacvičit i zachycení pádu do trhliny na ledovci. Nelétá se však do sněhu, ale do písku.

Hákovačky a slanění

Na vedlejších kolmých skalních stěnách se zkouší šplhání po laně pomocí prusíků a je možnost cvičně vytahovat zraněného k sobě na stanoviště.

Z oblé polověže lze vyzkoušet jednoduché slanění komou stěnou. O tomto víkendu bylo vyhrazeno pro Dülferův sed, neboli slaňování bez úvazku, karabin a slaňovací brzdy.

O kousek výš se cvičí nástup do slanění pod nepříjemně hladkou stěnkou. Na pískovcových věžích totiž bývají slaňovací kruhy umístěny pod vrcholem a jsou někdy obtížně dostupné, aby lano při stahování nedřelo skálu.

Na polověž vedou i dvě technické cesty po skobách. Ty jsou umístěny tak daleko od sebe, aby bylo nutno na některé z nich nahazovat smyčky.