Ivan Dieška zemřel

Podívejte se na historický snímek Ivana Diešky při lezení extrémního výstupu na Baraniu strážnicu v roce 1969. Do Švýcarska za něj děkujeme Alexandru Luczymu.

Ivan Dieška byl odchovancem technologického lezení a ve svém vrcholném lezeckém období prosazoval extrémní výstupy pomocí skob a nýtů. Nutno ovšem dodat, že nýtové žebříky po skále částečně z nouze a částečně z ideových pohnutek omezovaly ve Vysokých Tatrách Šádkovy jedničkové skoby.

Výkonný horolezec

Z nejznámějších Dieškových horolezeckých počinů je například hřebenový přechod Vysokých Tater spolu s bratry Pochylými v roce 1970, Vyšná Baraní strážnice východní stěnou 1967 s vlastním bratrem a Pavlem Pochylým, druhý průstup Rubášem na Grandess Jorasses 1968 s Bortelem, Blechou a Kanyárem a prvovýstup jižní stěnou Ušguli 1976 s Belicou.

Letos dostal Ivan Dieška čestnou plaketu za rozvoj slovenského horolezectví.

Autor zásadního průvodce

Důležitý byl také Dieškův první průvodce po všech slovenských skalách mimo Vysoké Tatry.

Spolu s Václavem Širlem napsal svoji nejpodstatnější knihu Horolezectví zblízka, která se stala encyklopedií tohoto sportu. Bohužel se v ní nevyvaroval pár ideologických útoků na jiné zřízení než socialistické. Z tohoto důvodu v jinak solidní knize chybí i pár jmen, která se komunistům nelíbila.

Kromě toho byl Ivan Dieška nejméně dvě desetiletí ideovým vůdcem československého horolezectví, obhajoval ho před státními orgány a spoluorganizoval expedice do vysokých hor.

Nezemřel v horách

Je také nutno připomenout, že se tatranským horolezcům nestává příliš často, aby zemřeli v posteli. Symbolický cintorýn pod Ostrvou je toho důkazem. Ivanu Dieškovi se to poštěstilo.