Ledopády v Česku

Přinášíme přehled ledolezeckých oblastí v Česku.

KRKONOŠE

ZÁKAZ: na české straně

Rozsáhlá oblast ledových a sněhových výstupů, kde je sice lezení zakázané, ale přesto houfně provozované. Na všech výstupech hrozí velké lavinové nebezpečí.

Labský důl

Horydoly: Labská jáma a Labský důl

V Labské jámě uzavírající údolí je obvykle plastický led, do kterého zbraně výborně zajíždějí. Z rašelinišť nad skalním zlomem totiž neustále přitéká nová voda a díky ní led pořád roste. Výška cest je do padesáti metrů. Najde se tu vše od šedesátistupňového žlabu přes kolmý pilíř až po efektní ledové sloupy.

Krásný a přitom nepříliš těžký je výstup přímo Labským vodopádem po obřích ledových boulích, ale ten se podaří málokdy. Vodopád bývá obvykle zamrzlý jen na povrchu a zasekávat cepín do dunící ledové skořápky nad tekoucí říčkou není nic příjemného.

Pančavská a Navorská jáma uprostřed Labského dolu nabízejí dvousetmetrové mixové výstupy v ledu, sněhu a skále. Jejich velehorskou atmosféru korunují velké a nebezpečné převěje na vrcholu. Dolézá se na náhorní planinu mezi Zlatým návrším a Labskou boudu a starší horolezecké průvodce doporučují sněhové převisy prokopat a pokračovat pěšky ve směru výstupu. Tam se narazí na tyčové turistické značení. Už se totiž stalo, že lezci obešli v mlze nevědomky kruh a spadli z té samé převěje, přes kterou se dostali nahoru.

Těsně pod hranicí lesa proti otočce běžkařské trasy Buď fit je tréningový prostor pro nezkušené nebo méně odvážné lezce. Skalní stěna pokrytá ledem se totiž dá obejít lesem, nahoře ovázat lanem mohutný strom a lézt s bezpečným horním jištěním. Led zde bývá tvrdý a štípavý, protože oblast je v údolí a ještě k tomu ve stínu. Vedle sedmdesátistupňové až kolmé stěny se dá na obou stranách Labe najít i několik pěkných krátkých ledíků na pármetrových kamenech.

Nad Labským dolem na okraji Pančavské louky se nachází stometrová kolmá a převislá skála Krakonošova hlava, kudy vedou nejobtížnější skalně-ledové túry.

Přístup: Ze Špindlerova Mlýna do horní části dolu na lyžích od Špindlerovky (autobus) nebo z Medvědína (lanovka), do spodní části běžeckou stezkou Buď fit.

Obří důl

Horydoly: Obří důl a Úpská jáma

V Úpské rokli mezi Sněžkou a Studniční horou vedou ledové výstupy ve skalnatém prahu uzavírajícím celý Obří důl. Klasickou cestou je vodopád pramenů Úpy, okolo něho se lezou vyledněné žlábky.

Samotná Sněžka nabízí lehké, ale dlouhé sněhové výstupy na sever do Polska i na jih do Čech. Nedivte se ovšem, když okolo vás, kteří se pachtíte nahoru s cepínem v ruce, prosviští lyžař, který si to naopak hasí dolů.

Z jihovýchodních skalnatých srázů Studniční hory do Studniční jámy stékají krátké ledopády. Čertův hřebínek i okolní žlaby poskytují dlouhé výstupy kombinující sníh a led.

Přístup: Z Pece pod Sněžkou po turistické stezce k bývalým dolům a poté vzhůru podél toku Úpy.

Kotelní jámy

Strže na jižním úbočí Kotle umožňují lehčí sněho-ledové výstupy. Oblíbená je kombinace sjezdu na lyžích a vylezení vzhůru na mačkách s cepínem v ruce.

Přístup: Z Míseček Masarykovou silnicí na Zlaté návrší, k Harrachovým kamenům a pod Kotel.

JIZERSKÉ HORY

Důležitá ledolezecká oblast. Přestože ledy dosahují maximálních výšek pětadvaceti metrů, dá se tu lézt kvůli studenému klimatu dlouho do jara a navíc není zdejší lezení nijak zvlášť omezováno ze strany ochranářů.

Velký Štolpich

Horydoly: Štolpich - nad silnicí a Štolpich - v zatáčce

V horní části údolí tvoří Štolpišský potok vodopád. Ten je za velké zimy ideální pro výcvik horolezeckých nováčků. Měří sedmdesát metrů, nemá velký spád, mezi jednotlivými stupni si lze odpočinout na velkých rovných plošinách a nástup i výlez jsou dobře přístupné po turistických lávkách.

Po levé straně potoka, nad masivní kamennou opěrnou zdí na Štolpišské silnici, stéká ledová stěna. Je dobře ukrytá v lese a najde ji jen místní znalec nebo šťastlivec, který po něm objeví prošlapanou stopu ve sněhu. Stěna nabízí lehce položený terén pro zkušenější lezce.

O kus níže po pravé straně potoka jsou z lesní silnice dobře vidět tři zledovatělé stupně mezi divokými lesnatými skálami.

Přístup: Z Ferdinandova Štolpišskou silnicí až k ledopádům.

Černý potok

Za tuhé zimy na nějakou dobu zamrzá desetimetrový kolmý vodopád. Častěji se ovšem leze na svazích pod ním. Ukloněné zamrzlé vodní stoky vedou skrze les a skalky. Využívají je především středně pokročilí a dobří lezci.

Přístup: Turistickou cestou od nádraží v Bílém Potoce.

Oldřichov v Hájích

Internet: Oldřichovský lom

V lomu pod Oldřichovským sedlem stéká několik zamrzlých pramenů. Každý z nich se více či méně blíží kolmici, a tak tu nemají co dělat úplní začátečníci.

Přístup: Z Oldřichova po silnici na Frýdlant, asi tři sta metrů pod sedlem uvidíte po pravé ruce vstup do lomu. Pokud pojedete autem, odstavte ho na parkovišti v sedle. Lom je totiž soukromým majetkem a souhlas k lezení dostanete v hospodě na sedle.

JESENÍKY

Vysoký vodopád

Internet: Vysoký vodopád

Dvacetimetrový kaskádovitý vodopád v lese pod horskou boudu Švýcárna.

Přístup: Turistickou cestou z Albrechtova.

LUŽICKÉ HORY

ZÁKAZ: na německé straně a na Klíči

Klíč

Horydoly: Klíč

Nejlepší ledopád v Lužických horách narůstá na Klíči. Pokývá kolmé skalní stěny nedaleko západního sedla této hory.

Přístup: Z Nového Boru nebo Svoru po červené turistické značce pod západní svahy Klíče. V místech, kde se připojuje modrá značka, se vydáme prudce vzhůru přímo na východ.

Břidličný vrch u Kytlice

Horydoly: Břidličný a Klíč

Ledová stěna v lese. Led na ní obvykle vydrží dlouho, protože je na severním úbočí kopce.

Přístup: Jdeme po silnici z České Kamenice pod zříceninu Pustý zámek. Odtud se dáme na jih přes řeku Kamenici, překročíme železniční trať a nad ní jsou vidět skály s ledem.

Ledové náteky v údolích

Horydoly: Údolí Lužických hor

Přijde-li po delší mírné oblevě delší perioda mrazivého počasí, pravidelně se vytvářejí na některých místech ledové záclony. Výška je většinou do tří až čtyř metrů, a tak nabízejí pouze ledové bouldrování. Pozor, rozmyslete si důkladně, než budete nějaký splaz okopávat, jestli je ledu dost – pískovec je kámen velmi měkký a každé kopnutí mu uškodí výrazně víc než okopávání žuly v Jizerkách.

Přístup: Ledy se pravidelně objevují pod Pekařovou borovicí (boule na pasece pod Zarostlou stěnou a záclony v horní části rokle) a nad modrou značkou z horního rozcestí v Kaisertalu (strmý pětimetrový rampouch nad cestou).

OKOLÍ PRAHY

V údolí Vltavy narůstá na pár nejstudenějších dnů a někdy i týdnů v roce několik ledopádů.

Mařenka

Climbing guide: Ledopád Mařenka Report: Ledopád na Mařence

Největší ledopád natéká v obrovském komíně osmdesátimetrové skalní stěny Mařenka po pravé straně řeky mezi Slapy a Štěchovicemi. Komín poskytuje varianty výstupů v kolmé stěně i po lehčích ledových boulích.

Přístup: Na Mařenku je cesta velmi komplikovaná. Z Třebsína dojdeme po turistické značce do trampské osady Proudy, na rozcestí se dáme doleva po cestičce nad řekou a mezi posledními dvěma chatami sejdeme po neznatelné stezce pod stěnu.

Štěchovice

Horydoly: Štěchovice a Vraný

Začátečníci si užijí v jednoduchém, ale dlouhém ledovém žlábku na potůčku po levém břehu Vltavy pár set metrů pod Štěchovicemi.

Přístup: Po silnici ze Štěchovic ku Praze. Zamrzlý potok uvidíme ze silnice.

Ledopád u Vraného

Široký a položený ledový stok ve svahu mezi tunely na železniční trati v úseku Jarov - Vraný. Bohužel je přerušený bezpečnostní sítí nad silnicí, kterou je nutno překonat před samotným lezením.

Přístup: Pěšky nebo autem po silnici z Vraného ku Praze po pravém břehu Vltavy. Zamrzlý potok uvidíme ze silnice.

ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

ZÁKAZ: Stříbrná stěna

Na Děčínsku a Ústecku zamrzá mnoho vodopádů vysokých deset až patnáct metrů. Většinou jsou to spíše turistické atrakce, než terény pro sportovní lezení. Populární na lezení jsou Stříbrná stěna v pískovcích u Hřenska a ledopád Vrkoč u Ústí nad Labem v čediči.

KDE JINDE

ZÁKAZ: Arber

Kratší ledopády se tvoří na pár dní téměř všude. Uvádíme pár příkladů pro inspiraci, kde se leze se zbraněmi v rukou: Kořenov u Harrachova (stěna zářezu železniční trati), Havlíčkův Brod (stěna silničního zářezu směrem na Pardubice), Arber / Javor (ledy v jezerní stěně), Adršpach (přepad z jezírka), Hrádek nad Moravicí (papírenský náhon), Děhylov u Ostravy (lom), Votrubcův lom (na Kozákově), Mukařovský ledový sloup (v Mukařove u Jiviny).

Umělé ledopády

Jeden ledopád vytvořili horolezci pod klášterem Klokoty u Tábora. Druhý komerčně provozují ve Víru na Svratce. Třetí také komerční je v Liberci.

Ledopády mimo Česko

Slovensko: Vysoké Tatry

Rakousko: Maltatal1 a Maltatal 2 a Kaprun a celé Rakousko

Ledolezecká hantýrka

Ledy - jakákoliv zmrzlá voda, po které se dá lézt

Rampouchy – ledové sloupy nebo proudy

Záclony – ledové plochy, jejichž spodní části vlají ve vzduchu

Glazury – nespolehlivé ledové vrstvy tlusté jen pár centimetrů

Mixy – túry, na kterých se překonává led, sníh, skála či tráva

Zbraně – moderní zahnuté cepíny a mačky určené pro kolmé a převislé stěny

Turisťárny – cepíny s delšími rovnými rukojetěmi vhodné pro lezení sněhových a firnových svahů