Ledový ráj Labská jáma

Sněhové a o něco později i ledové výstupy v Krkonoších vykonali poprvé v tehdejších Riesengebirge turisté před první světovou válkou. Jejich králem byl lezec světové třídy Rudolf Kauschka, který se svými kamarády kombinoval lezení, lyžování a bivakování na túrách alpských rozměrů. Za dva dny například zvládli přejít z Liberce přes Harrachov do Obřího dolu, tam vylézt dva dlouhé výstupy, a na lyžích se vrátit domů.

Mezi světovými válkami zde zkoušeli své umění sudetští Němci před výjezdy do Alp. Za války tu cvičil wehrmacht jednotky určené pro boj v horách a polárních končinách. Po druhé světové válce v Krkonoších trénovali Češi na Vysoké Tatry a v osmdesátých letech minulého století mohli díky skotské ledové technice Češi a Poláci zdolat poslední kolmé a převislé směry. Budoucnost zřejmě směřuje k obtížným mixovým cestám v ledu a skále.

LABSKÁ JÁMA - horolezecký průvodce

Labská jáma je rokle, která uzavírá Labský důl. Nejjednodušší přístup je na lyžích k Labské boudě (funguje pouze kiosek). Od boudy sejdeme dolů na hranu rokle k vyhlídkovému zábradí a od něho už ledy dobře vidíme.

Po silném sněžení a na jaře hrozí laviny.

Sektory

A: Severní stěna, 50-90 stupňů, 50 m

B: Náteky a záclony, 40 - 90 stupňů, 50 m

C: Labský vodopád, 70 stupňů, 50 m

D: Žlutá stěna, 80-90 stupňů, 25 m

E: Ledový kuloár, 60 - 80 stupňů, 35 m

F: Záclony, 20 m

ROZHOVOR s vedoucím oddělení ochrany přírody Krkonošského národního parku Janem Vaňkem:

Jaký je konkrétní důvod zákazu horolezecké činnosti na celém území Krkonoš?

Zákaz provozování horolezectví je dán přímo v zákoně o ochraně přírody, který ho povoluje kromě míst vyhrazených se souhlasem orgánu ochrany přírody. Správa KRNAP vyhradila čtyři taková místa, která se ovšem netýkají lezení po ledopádech.

Zákonodárce tak vytváří prostor pro realizaci odstupňované ochrany přírodního fondu národního parku před rušivou činností člověka. První zóna ochraňuje jeho nejcennější části z hlediska geologicko-geomorfologického, botanického i zoologického a má tedy nejpřísnější ochranný režim.

Náš přední znalec mechorostů Jan Váňa zpracoval posudek týkající se případného provozování horolezectví v Labském dole. Ze zprávy uvádím: „V Labském dole jsou mimo jiné unikátní ukázky skalní bryoflóry lesního pásma krkonošských karů, která by byla na teráskách skal, ve štěrbinách a podobně horolezci nejvíce narušena. Navíc přístupová oblast, kamenné moře s padlými kmeny a mohutnými polštáři mechorostů, je též unikátním biotopem mechů. Eventuelním přístupem na lokalitu a dalšími činnostmi jako je seskupení osob, uložení materiálu či odpočinková místa by byla tato společenstva velmi narušena a vedla by k zániku některých druhů na území Krkonoš.“ Skalní stěny Labského dolu jsou tradičním hnízdištěm kriticky ohroženého sokola stěhovavého, které je obsazováno již od konce ledna a rušení hnízdního páru v citlivém předhnízdním období může vést k opuštění hnízdiště.

Obdobné důvody jako pro Labský důl platí i v Obřím dole.

Proč bylo dříve lezení povoleno a v současné době je nelegální?

Povolení horolezecké činnosti v minulosti pramenilo z tehdejšího státního zřízení a jeho direktivního působení na ochranu přírody. Také znalosti kvality přírodního fondu nebyly na dnešní úrovni, což v souběhu vedlo k benevolentnějšímu přístupu ve využívaní některých míst v Krkonoších.

Máte konkrétně doložené negativní efekty, které má horolezectví v Krkonoších na svědomí?

Doložit konkrétní poškození či zničení některého z objektů ochrany je velmi složité a prozatím takový případ nemůžeme poskytnout. Princip předběžné opatrnosti však dovoluje takové poškození předpokládat. Jde například o uvolnění drnu z teras nebo řícení skal a ledu.

Horolezecká činnost je pro přírodu ledovcových karů rizikem navíc a mohla by přispět například ke zničení lokality vymírajícího koniklece jarního na travnatých terasách v Obřím dole, kde v současné době přežívá pouhých dvacet rostlinek.

Legalizace lezení na některých místech v karech by vedlo ke zvýšení návštěvnosti na celém jejich území a jeho ještě bezohlednějšímu využívání.

Doporučené vybavení

Kladivocepín a cepín, mačky, pevné plastové nebo kožené boty, lano min. 50 m, 5 ledovcových šroubů, 5 expresek, 3 karabiny s pojistkou, 3 smyčky, jistítko, sedací a hrudní úvazek, přilba, nepromokavé kalhoty a bunda, návleky na boty, nepromokavé teplé rukavice, funkční prádlo, sluneční brýle, lékárnička, čelovka, outdoorový mobil, termoska, nůž, horolezecký batoh, lyže na přístup k ledopádu (běžky nebo skialpové lyže), kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera, chytré hodinky.

Přehled zimního lezení: Ledopády v Česku

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě