Lehké cesty na Jastrabku

Jastrabia veža - lehké cesty

Vysoké Tatry
Chata Pri Zelenom plese, dolina Bielej vody

Přístup

Od chaty po žluté značce strmým svahem do Červené doliny, okolo Červeného plesa nad Belasé pleso. Za kopcem vysunutým od Jastrabieho sedla do doliny zabočíme ze značky doleva na úzký, ale dobře vystavěný chodníček k meteorologickému zařízení. Po stezce stále vzhůru k sedlu. Asi v polovině svahu uhýbá cesta doprava vodorovným traverzem na boční travnaté žebro. Po něm vede až do sedla.

Dá se jít také přímo pod severní stěnou Jastrabej veže, ale výstup vede rozlámanými a mokrými skalkami. Tato varianta je výhodná pouze v zimě.

Sestup

V zimě je nejbezpečnější slanit od hrotu uprostřed druhého záseku ve vrcholovém hřebeni (počítáno ve směru Severozápadního hřebene) 50 metrů na horní suťovou římsu Sestupové cesty a po ní dolů. Doporučujeme nechat na hrotu vlastní smyčku. Za vlhka nebo námrazy lze slanit od hrotů nad Severozápadním hřebenem 25 metrů do druhé štrbiny tohoto hřebene, přelézt přes špičatou věžičku a slanit dalších 25 metrů z hrotu dva metry pod první štrbinou na Jastrabie sedlo ke skobě s kroužkem. Za sucha nebo pevného sněhu je nejpraktičtější Horní lávka.

Horní lávka (Sestupovka)

Prvovýstup: snad již Maciej Sieczka kolem roku 1880, jistě L. Petrik a vůdci J. a M. Faithové 28. 7. 1891

Obtížnost: 1 UIAA, jeden krok 3 UIAA, 1/4 hodiny.

Popis: Z Jastrabieho sedla podél severní stěny asi třicet metrů dolů do Červené doliny. Odtud vidíme dvě rovnoběžné římsy v severní stěně věže. Nahoře se spojují. K začátku horní římsy musíme překročit strmý žlábek (nejtěžší místo). Po horní římse (spodní římsa je méně praktická) až k jejímu konci, pak po travnatém pásu v prodloužení říms na suťovou terasu ve východním úbočí věže, obráceném k Zelenému plesu. Jsme několik desítek metrů za vrcholem vysunutým poněkud k západu. Vystupujeme na něj po suti, trávě a hřebínku z balvanů.

V sestupu: Po ostrém vrcholovém hřebínku lezeme krátkou délku lana, až se ocitneme na travnato-skalnatém úbočí. V létě sledujeme vyšlapanou stezku, která se stáčí doleva do severní stěny. V zimě sestupujeme libovolně nejjednodušším směrem. Terasa se mírně sklání a na okraji severní stěny se láme do dvou lávek. Horní je výraznější a lépe dostupná. Po pevné skále pokryté hrubou sutí se vydáme opatrně asi dvě délky lana. Slaňování je nemožné kvůli hrozícímu kyvadlovému traverzu, jištění je problematické a možné pouze skobami v kolmých skalách nad lávkou.

Závěrečný několikametrový traverz vhloubení je v zimě a v mačkách nepříjemný, protože nebývá zasněžený ani vyledněný. "Nad rampou je v platničke osadený borhak vhodný i v zime na zlanenie. Je pravda, že nie je velmi viditelný, v rijnu nan zavesím nejaku červenu mašličku alebo repku kvoli viditelnosti," napsal do redakce Peter Kalenský koncem prázdnin 2005. V říjnu doplnil další potěšující informace: "Na spodku dolnej rampy su umiestnene dva nove borhaky (asi vdaka Horskej zachrannej službe). Takisto, ako aj ten zlaňákový na hornej rampe sú oba od 15. 10. 2005 označené červenou mašličkou."

Severozápadní hřeben

Prvovýstup: Janusz Chmielowsky, J. Nowicky a vůdci Klimek Bachleda a St. Stopka 11. 8. 1903

Obtížnost: 2, jedno místo 2-3 UIAA, 1/2 hodiny. Velmi pěkný a exponovaný výstup.

Popis: Přímo od Jastrabieho sedla po hřebenu pod převislé stěny. Hned u nástupu ještě v sedle je z levé strany hřbítku skoba s kroužkem na stanoviště. Těsně pod stěnami traverz doprava přes nakloněnou, hladkou plotnu k pravé hraně těchto stěn (za hranou výborný balkon na jištění). Nejtěžší místo v traverzu plotny lze v létě dobře zajistit tenkými smyčkami. V zimě se hodí střední friend nebo velký vklíněnec. Stará skoba v klíčovém místě má uražené ucho. Stanoviště za hranou stěny je dobré ke stání, ale špatně se zajišťuje. Po této hraně (ostré žebírko) doleva na věž, kterou vrcholí převislé stěny a jež jsme obešli. Nyní stále hřebenem strmě dolů do sedélka a z něho po hraně téměř kolmého hřebenu, výše těsně vlevo od hrany na vodorovný štítový hřeben a na vrchol. Ze stanoviště ke koni a po něm do první štrbiny. Z ní na špičatou věžku dobře viditelnou z doliny. Její vrchol obcházíme těsně vpravo a sestupujeme do druhé štrbiny. Z něho těsně vlevo od hrany na vrcholový hřeben. Přes dva záseky v něm na nejvyšší místo Jastrabej veže.

Narovnávací varianta

Prvovýstup: ?

Obtížnost: 4 UIAA

Popis: Jako severozápadní hřeben. Lávkou na začátku ploten doleva pod kolmé skály. Spárou přímo vzhůru na první štrbinu Severozápadního hřebene.

Východní hřeben

Prvovýstup: E. Lindner, T. Szaffka 17. 8. 1911, rokli vylezli Gyula A. Hefty a Gyula Komarnicky 17. 8. 1912 v rámci výstupu jihovýchodní stěnou Jastrabej veže.

Obtížnost: 2 UIAA, celkem 3 hodiny od chaty, samotný hřeben trvá asi 1 hodinu. Výstup vhodný na zimu, je v něm hodně travnatých poliček a žlábků, rokle v dolní části bývá úplně zasněžená. Lze lézt samostatně horní stěnu i spodní rokli.

Popis: Od chaty U Zeleného plesa k severozápadu vzhůru k ústí rokle, vedoucí šikmo doprava mezi Jastrabí veží a Jastrabím zubem. Roklí nejdříve po skalách vpravo, pak dnem, do poloviny její výše, kde se rokle rozšiřuje. Poté až k jejímu uzávěru, kde se zužuje. Zde doprava na hřbet a po něm strmě (kleč, tráva a skály) na Východní hřeben, poněkud vpravo od Jastrabieho zubu. V zimě je lépe se držet spíše skal po levé ruce, kde je možnost jištění. Podle okolností se překonávají až tři ledo-travnaté prahy. Rokle může být lavinézní! Jastrabí zub dělí výstup na dvě odlišné poloviny a lze zde ukončit nebo začít výstup.

Jastrabí zub obcházíme po travnatých pásech v pravém úbočí. Zpět na hřeben, ale zakrátko zase do pravého boku a skalami s trávou nad výšvih. Následující zub obcházíme vlevo. Pak širším hřebenem vzhůru až k travnatému pásu, vedoucímu doprava do severní stěny. O pás se opírá odštěpená plotna. Ručkováním doprava 3 m přes plotnu, pak dlouhý krok doprava na travnatou římsu (nejtěžší místo). Dlouhý překrok není v létě příliš psychicky náročný, protože v úrovni chytů na plotně je skrze trávu vyhrabaný velký pevný chyt.

Po římse několik kroků doprava, pak přes balvany vzhůru na suťovo-travnatou terasu v Sestupové cestě. Na vrchol po suti, trávě a hřebínku z balvanů. Od travnaté římsy se leze cestou nejmenšího odporu mezi skalkami a trávou.

Doporučené vybavení

Horolezecká výzbroj: přilba, hrudní a sedací úvazek, 3 karabiny se zámkem, 5 expresek, jistítko, lano 2x50 m, 5 smyček, 2 dlouhé prchačky, sada vklíněnců a friendů, lezečky, podrobný popis (horolezecký průvodce).

Nezbytnosti: pohorky, nepromokavé kalhoty a bunda, návleky na boty, funkční prádlo, ponožky a čepice, batoh 25 l, čelovka, mobil, mapa nebo GPS, doklady, peníze a pojistka, bivakovací pytel.

Další potřeby: tmavé brýle, krém proti slunci, lékárnička, pití v termosce, jídlo na celý den, nůž, fotoaparát, kamera.

Zima: 2 cepíny, mačky, rukavice, lavinová výbava. Na přístup do Červené dolinky nebo až na Jastrabie sedlo se hodí skialpové lyže.

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

HOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě