Lucie vylezla Spiderman M13

Má to alespoň jedno pozitivum. Nemusím brousit hroty.

Situace, kdy se každým dnem už tři týdny snažím odjet, mi přijde komická. Nejdřív jsem nemocná já, pak je moc práce a pak zas další nemoc.

Wolframu Liebichovi, správci místní oblasti, se kterým jsme se už dříve domluvili, že přijedeme, pro jistotu znovu píšeme, že dorazíme, až když přejíždíme hranice na Rozvadově.

Skály stojí kousek od parkoviště

Po noci probdělé v autě nás v Eptingenu uvítá nejen zima a závěje sněhu, ale i místňáci. Prý je paráda, že jsme konečně dorazili. Už třikrát předtím Wolfram avizoval, že přijdeme.

Obloha je sice celkem jasná, ale jediná vidina, která mě v té zimě hřeje, že parkoviště se nachází kousek od skal. Když mi bude nejhůř, můžu na chvíli ohřát v autě.

Po letošních omrzlých prstech to snad není zbabělý nápad. Prsty mám teď hodně citlivé i na menší chlad, a tak na ně musím dávat pozor.

Krkolomně se protáhnu ještě v autě a poklusem běžím pod stěnu, abych se zahřála. Nadýchám si do bot, na kterých mám namontované mačky, a vrhám se rovnou do cesty, která patří k  nejtěžším v této oblasti. Do Spidermana.

Převislá a vytrvalostní cesta

Klasifikace M13 řadí cestu do výstupů, které běžně nelezou ani kluci. Charakter linie mi vyhovuje. Je skoro celá v převisu, nemusím tedy zatěžovat kotník našlapováním v kolmé skále. Chyty jsou téměř všechny povinné a není mnoho možností, jak jinak tuhle cestu lézt.

Bohužel pro mě jsou tu dost dlouhé přesahy a musím dělat psí kusy, abych se dostala od chytu k chytu. Dalším nepříjemným překvapením je, že stabilní expresky jsou zateklé ledem, a tak se stává mým nejtěžších úkolem je cvaknout. Nedaří se mi je otevřít, ani když sedím v jednom cepínu a druhým do nich bouchám, aby povolily. Než tímhle stylem pomalu doklopýtám nahoru, jsem na kost zmrzlá a volím jako nejlepší řešení útěk do auta na teplou polévku.

Vytržený nýt mě přece nezastaví

Za hodinku se vracím a z dálky vidím spuštěné lano z části mého Spidermana. Všichni pod skálou se hlasitě smějí, máchají rukama nahoru a o něčem živě diskutují. Důvodem veselí je upadlý nýt v první třetině cesty. Ten se podařilo vytrhnout lezci, který cestu zkoušel po mně.

Nechce se mi už vymýšlet jinou cestu a zítra zase znovu jako ledoborec prorážet zateklé a zamrzlé expresky nanovo, tak seberu odvahu a jdu Spidermana zkusit i tak. V duchu si myslím, že v tom místě nejspíše vzdám.

Nalézám do stěny a kluci mě ohromně povzbuzují. Hecnu se a přelézám místo bez jištění. Strachem ani nedýchám, ale hned jak cvaknu další jištění, oddechnu si a říkám si, že už by to byla strašná škoda pustit.

Po morálovém místě přichází vytrvalostní úsek, který mi tolik problémy nedělá. Ten je asi v polovině cesty vystřídán nejtěžší pasáží, skládající se ze sakra dlouhých přesahů, na které mi sotva stačí rozpětí rukou. Lezu nadoraz a vím, že jestli to nedám teď, tak se mi to už dnes nepovede. Závěr cesty je opět vytrvalostního charakteru.

Zapojím poslední síly, soustředím se a snažím se ovládnout přicházející nervozitu, abych všechno nepokazila, a úspěšně se probojuju až na konec.

Na začátku letošního roku vylezla Lucie Hrozová Illuminati M11+

Lucie Hrozová vylezla cestu Spiderman M13 na čtvrtý pokus čistě drytoolingovým způsobem, tedy pouze po skále a bez využití ledových náteků. Už teď začala zkoušet ještě těžší cestu Ironman M14, která nese zdejší nejvyšší obtížnost..

Horydoly si kladou za čest, že podporovaly Lucii Hrozovou v drytoolingových začátcích. 

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Eptingen

Skalní oblast nazývaná Diegten Wasserfall - Eptingen je situovaná poblíž stejnojmenného městečka. Nachází se v horách Basler Jura jižně od Basileje. Kvůli ochraně přírody se tu může lézt pouze v zimě.

Z horolezeckého hlediska se zde rozlišují výstupy drytoolové (D) a mixové (M). První se lezou pouze po skále, kdežto druhé kombinují led a skálu. Hlavními autory cest jsou Wolfram Liebich a Robert Jasper.

INFO: Lezení v Basler Jura