Na Gutoffce se drolí beton a točí chyty

Tomáš Rakovič a jeho firma Lezecké stěny vybudovala největší českou umělou lezeckou stěnu pod širým nebem. Stojí v Praze kousek od stanice metra Strašnická.

Přečtěte si starší rozhovor o hydraulické lezecké stěně s Janem Hodrem.

Proč jsou na stěně k jištění nýty místo pohodlnějších borháků?

Neznám v Česku borháky, které by měly atest na umělé stěny. Všechny stěny u nás jsou vybaveny nýty.

Ve skoro každé cestě se točí chyty. Nejsou utažené, nebo se povolují.

Každá stěna má ze začátku mouchy a ty se musejí vychytat.

Také se drolí beton, ze kterého je postavena.

To se snad časem ošlape a oprší. S betonovými stěnami nemá v téhle zemi nikdo větší zkušenosti.

Co když prší?

Stěna velmi rychle oschne. Když přestane pršet, tak než k nám někdo dojede metrem, bude suchá.

Beton schne několik minut, nebo hodin?

Beton je opatřený hydrofobním nátěrem a chyty jsou z polyesteru, takže po nich voda steče. Pokud trochu foukne, nebo zasvítí slunce, je jižní strana za deset minut suchá.

Jak je stěna postavená?

Uvnitř je ocelová konstrukce z íček, na ní je natažená kovová síť, přes ní klasická rabicka a teprve na tom všem je nastříkaný beton.

Jaké jsou tady cesty?

Celkem je zatím postaveno padesát cest. Každý týden přibudou jedna až dvě cesty. Celá stěna má potenciál na nějakých pět set cest. Jejich obtížnost se zatím pohybuje od trojky do osmičky.

Pro koho jste areál budovali?

Doufáme, že sem přitáhneme lezce, kteří by nikdy nešli do tělocvičny, nebo na umělou stěnu v hale. Pro mnoho lidí je určitě příjemnější lézt venku, než uvnitř.

Jak je to s jištěním? Vidím tady osmy, kyblíky, karabiny HMS...

Nikomu nepředepisujeme, čím má jistit. Každý si přinese svoje expresky, lano i brzdu. Jestli to bude osma, nebo grigri, to necháváme na jejich preferencích.

Kolik to všechno stálo?

Vybudování stěny přišlo na sedm milionů korun, které zaplatila Evropská unie spolu s městskou částí Praha 10. V naší režii je provoz stěny, její vybavení chyty a jištěním.