Nordwand - film o tragédii

Filmová společnost uvolnila několik ukázek z filmu Nordwand na internet. Kdy se bude promítat v Česku, není dosud známo.

Vyrěšili klíčový problém...

Ve třicátých letech minulého století vrcholí boje o dobytí severní stěny Eigeru. Má tolik mrtvých na svém kontě, že dostala přezdívku Mordwand (Vražedná stěna)

Andreas Hinterstoisser a po něm jeho druhové sice překonali kyvadlovým traverzem hladký traverz (dodnes nese jeho jméno), ale udělali zásadní chybu. Zavřeli si cestu k ústupu tím, že lano za sebou vytáhli.

...ale byla to past

Po obvyklém zhoršení počasí v severní stěně nastala příšerná tragédie.

Edi Rainer zmrznul, Willi Angerer se uškrtil visíc v laně, Andreas Hinterstoisser se při pokusu o sestup bez navázání na lano zřítil a Toni Kurz zemřel vyčerpáním při slaňování pár metrů od zachránců, kteří se k němu snažili dostat ze štoly jungfrauské železnice.

"Já už nemůžu," je slavná a smutná poslední věta, kterou zachránci slyšeli. Poté se Toni Kurz zvrátil ve visícím laně a zemřel.

Prvovýstup se podařil za dva roky

O dva roky později za podobných okolností další rakouko-německé družsto podobnou chybu v traverzu neudělalo a zároveň mělo dost sil, aby se dostalo na vrchol v pořádku. Prvovýstup se jmenuje Heckmairova cesta.

Poslední hodinu života Toniho Kurze, posledního živého nešťastné čtveřice z roku 1936 popisuje Heinrich Harrer ze šťastnější čtveřice roku 1938. V knize Bílý Pavouk shrnul historii Eigeru.

Pak může Kurz konečně začít se slaňováním, sedí ve smyčce, která je karabinou zapnuta do lana. Spouští se centimetr po centimetru. Pak už je to deset metrů, patnáct, dvacet... třicet, třicet pět. Už se mu nohy klátí pod převisem.

Tu se uzel, kterým jsou lana spojena, zasekne o karabinu slaňovacího sedu. Uzel je příliš silný. Toni ho nemůže karabinou promáčknout. Sténá.

"Zkoušej to, zkoušej to!" zoufale ho povzbuzují zachránci. Vyčerpaný Toni si něco bručí, znovu to zkouší ze všech sil. Ale už jich moc nemá. Došly. Výkon toho muže byl neuvěřitelný. Jeho vůle k životu byla napnuta po nejzazší mez. Slaňování v bezpečném slaňovacím sedu přes karabinu uvolnilo napětí. Jde vstříc záchraně. Boj skončil, teď jsou tu jiní...

A pak tenhle uzel. Jediný uzel. Ale je nezdolný. "Zkus to ještě! Půjde to!"

Volání vůdců zní zoufale. Ještě poslední vzepření se osudu. Ještě poslední mobilizace rezervních sil proti té poslední, naprosto poslední překážce. Toni se předkloní, zkouší si znovu pomoct zuby. Zmrzlá levá paže odstává toporně a zbytečně od těla. Už nemá rezervní síly. Mumlá cosi nesrozumitelného. Jeho pěkný jinošský obličej je napuchlý a nafialovělý omrzlinami a přepětím. Rty se pohybují. Chce ještě něco říct?

Teď zřetelně a jasně řekne: "Já už nemůžu."

Tělo se převrátí dopředu. V sedacím úvazu, skoro na dosah vůdců, se nad převisem houpá - mrtvý...

Ukázka pochází z českého překladu Praha, Ivo Železný 2001.