Piz Buin - historie třítisícové hory v Silvrettě

Ve stejný den zdolal Edward Whymper se svojí skupinou Matterhorn. Byla tak symbolicky ukončena historická éra dobývání významných vrcholů ve Východních i Západních Alpách.

Ledovec Vermuntgletscher s přítokem Ochsentaler Gletscher dosahoval až k dnešní přehradní nádrži. Roku 1878 byla pod ledovcem postavena první chata v oblasti nazvaná Madlenerhaus, kterou vlastnila sekce Vorarlberg rakouského Alpenvereinu. Ta se dostala do finančních potíží a chatu prodala roku 1906 bohatší německé sekci Wiesbaden. Madlenerhaus v průběhu let ničily požáry, bouře, válka a velké množství sněhu. Alpenverein ji nakonec prodal roku 2013 elektrárenské společnosti, které patří zdejší soustava přehrad.

Na vrcholu Piz Buin (3312 m) na konci celodenní skialpinistické túry spojené se skalním lezením, jsme si poslechli improvizovaný koncert. Zazněla Píseň horských cikánů./ Bergzigeunerlied.

Oblast Vermunt se stala domovskými horami wiesbadenských horolezců a turistů již roku 1896, kdy v údolí vysoko nad Madlenerhaus otevřeli malou chatu Wiesbadener Hütte. Měla 16 postelí ve třech místnostech, z nichž jedna byla určena výhradně pro dámy.

Dodnes stojí stará chata dvě stě metrů nad dnešní budovou. Pod ní se tehdy stékaly ledovce Vermuntgletscher a Tiroler Gletscher. První se do dnešních časů odplazil o kilometr výš do hor a druhý téměř zmizel.

Nová chata byla postavena na dnešním místě roku 1903 a ihned byla kvůli velkému zájmu turistů rozšířena. Nabízela 12 dvoulůžkových pokojů a velkou společnou noclehárnu. Stará chata sloužila jako ubikace pro horské vůdce a později jako sklad.

Wiesbadener Hütte vysoko v horách stejně jako Madlenerhaus dole v údolí spojil podobný osud. Rozšiřovaly se až do 1. světové války, kdy byly opuštěny a posléze poničeny počasím, vojáky i náhodnými návštěvníky. Potom přišlo další období rozkvětu a po něm 2. světová válka, vojáci, požáry, rozpad rakousko-německého Alpenevereinu na dvě části a nakonec složitá jednání o vlastnictví všech spolkových chat v Alpách. Teprve roku 1956 se do obou chat oficiálně vrátil jejich majitel, Wiesbadenská sekce.

Poslední větší akcí bylo vybudování kapličky vedle chaty koncem 80. let minulého století.

Býčí hora

Název Piz Buin pochází z rétorománštiny. V téměř zaniklém jazyce, kterým dříve mluvila velká část Alp, označuje býka nebo vola. Stejné zvíře se německy nazývá Ochse. Setkáváme se s ním v topografických jménech údolí, ledovců a sedel v okolí. Důvodem je, že v místech dnešních přehrad se pásl dobytek.

Horská obec Partenen, odkud se vyráží na Piz Buin, patří do oblíbené rekreační oblasti Montafon. Najděte si nejlepší ubytování:

Booking.com  

Zní vám jména povědomě?

Popularitu alpského pohoří využívají výrobci horského vybavení.

Historie lyžařské značky Silvretta začala v roce 1923, kdy Heinrich Wunder vyrobil první ocelové hrany v Karlsfeldu v Německu. V padesátých letech přišla Silvretta s první bezpečnostním vázáním. Během osmdesátých let ovládla trh se skialpinistickým vázáním a měla na něm 80% podíl s legendárním modelem 404. Na začátku tisíciletí ji převálcoval technický vývoj.

Kosmetická značka Piz Buin má kořeny na vrcholku hory. Právě na tento alpský vrchol vylezl roku 1938 student chemie Franz Greiter a spálil se od slunce. Od té doby pracovat na vývoji opalovacího krému. V roce 1946 začal prodávat Piz Buin Gletscher Creme. Dnes se pod jménem Piz Buin prodává řada kosmetiky, která chrání pokožku před slunečním zářením.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě