Plíživé změny v Holešovicích

První, co lezce udeří do očí, je radikální změna klientely před pátou hodinou odpolední. "Změnili jsme režim pro děti. Oddíly končí nejpozději v půl páté, aby byl odpoledne a večer klid na lezení pro dospělé," popisuje šéf holešovické stěny Libor Hroza.

Děti jsou vítané

"Jedno vřeštící nebo pobíhající děcko vyžene mnoho dospělých lezců, kteří na ně nemají nervy." Dětská a mládežnická klientela je ovšem pro komerční stěnu důležitá. "O víkendu dopoledne přichází spousta rodičů s dětmi. Ti mnohdy ani nelezou, ale ručí za ně."

Proto se pro děti stále udržují dvě stěnky s jednoduchými chyty. Pro děti se počítá také se stěnou v bouldrovací hale na lezení bez lana.

Lezecké sloupy šetří místo

V hale na 3D lezení, neboli lezení po tvarovaných profilech, přibyl lezecký sloup. "Čtyři úzké stěny a čtyři hrany dávají možnosti na krásné cesty," zdůvodňuje volbu Libor Hroza. "Navíc proti profilům šetří místo."

Další dva podobné sloupy nechal postavit v hlavní hale a jeden položený v bouldrovací hale.

Na stěně se dá dobře dýchat

V bouldrovací hale je využitý každý kousek stěn i stropu k namontování chytů. Tady se leze bez lana. Bezpečí hlídají silné matrace na zemi. Na rozdíl od jiných stěn jsou poměrně čisté a ve vzduchu se nevznáší nepříjemný bílý prach.

V celých Holešovicích totiž stále platí zákaz používání práškového magnézia a ruce je možné osušovat jen pomocí textilní koule plněné tímto prostředkem.

"To víš, že zvlášť mladí kluci zkoušejí maglajz maskovat. Nemůžu ovšem kvůli hygieně tenhle zlozvyk tolerovat," říká Libor Hroza.

Krok do prostoru může být nepříjemný

V hlavní hale přibyl umělý krápník zavěšený u stropu. "Nevedou na něj těžké cesty, ale divil by ses, jak se mnozí lezci bojí překročit ze stěny do krápníku ve volném prostoru."

Podobnou atrakcí je fungl nová lochneska. Tak se tu říká velice převislé hadovité struktuře hned nad vchodem do hlavní haly.

Bez strachu kousek nad zemí

"Navěsili jsme na dvě desítky cest lana pro lezení na rybu," ukazuje Libor Hroza. Proč to udělali? Je to přece degradace lezení. "Spoustu lidí odrazují těžší výstupy na ostrém konci lana. Proč jim tedy neumožnit, aby si vyzkoušeli své možnosti." Mohou tedy lézt pouze s horním jištěním.

S tím souvisí i relativní malá výška většiny lezení v Holešovicích. "Mnoho lezců se bojí vylézt výš. Nejpopulárnější jsou výstupy na nižší stěny. Až nahoru do světlíků leze málokdo."

Metodická stěnka a čisté chyty

Provozovatelé stěny jsou pyšní také na stěnu pro výuku lezení. Je na ní přimontované lano a žebřík na výcvik lezení po ferátě, simuluje spáry pro zakládání vklíněnců či uzlů a umožňuje i výcvik slaňovacích a záchranářských technik.

Poslední velkou novinkou holešovické stěny je častější čištění chytů od magnézia. "Zaměstnali jsme kluka, který visí několik hodin denně v sedáku, odmontovává, namontovává a čistí chyty od nánosů magnézia," končí s výkladem Libor Hroza.