Swierzov komín na Ostrý štít

Swierzův komín poskytuje kompletní procházku tatranskými mixy. Dole je sníh a led, uprostřed skála s vhodně rozmístěnými zmrzlými drny a nahoře strmá tráva. Jištění nic moc, ale aspoň štandy a jedno či dvě jištění na lanovou délku se udělat dají. 

Lezu první dvě délky. Ve sněhu se cítím jistěji než čerstvý tatranský nováček David. Jsme domluveni, že do skalního komína se potom vydá on. Ale ouha! Ve druhé délce se mi staví do cesty úžasně lámavý skalní práh s ledovým povlakem.

Nic tu není jistého. Hluboký sníh ujíždí pod mačkami na skalní plotně, ledík praská pod údery cepínů, poslední jištění mám dvacet metrů pod zadkem a naděje na další se nerýsuje. Chvíli stepuji pod malým ledopádem, pak se nadechnu a bouchám po přimrzlém chrchli vzhůru. Studený pot stékající po zádech mi nedovolí zastavit, až pod skalním komínem. V hlíně pak vyhrabu dvě díry pro vklíněnce a volám na spolulezce ono klasické: "Polez, ale radši nepadej."

Když se ocitne u mě, prohlásí: "Já bych se na prvním posral!" Nechávám si pro sebe, že jsem k tomu také neměl daleko.

Já tě zabiju!

Ukazuji mu cestu dál. Už to bude brnkačka, vždyť je to sotva trojkový komín. A pěkné drny v něm jsou. 

Chtě-nechtě se David vydává vzhůru. Vytřese ho už prvních pár metrů ke komínu, které musí zdolat po volných kamenech po předních hrotech maček. Pak už jenom hodinu stojím, pomaličku povoluji lano a modlím se, ať David leze rychleji. Nevidím, co uvnitř dělá, ale když zaslechnu: "Zruš. Zabiju tě!" nechám si přemrznout prsty a vydávám se do komína.

David se při své prvolezecké tatranské premiéře tak bál, že na celou délku dal jenom jedno jištění. Oddechnu si, když stojím u něho. Pak už dolezeme tři krátké lehčí délky na vrchol a těšíme se na rychlé slanění.

Nahoře se setkáváme přesně podle domluvy s kluky, kteří lezli na Ostrý štít jinudy. Jenže v ten okamžik začíná foukat tak silně, že nás vítr sráží na kolena. Postup se zpomalí, ještě k tomu kluci sestupují jinudy než podle našeho plánku, a tak nám mizí do údolí. Platíme normální nováčkovskou daň. Sestup je pomalý a nejistý.

Sníh, vítr, tma - tatranská klasika na sestupu

Nejprve nám dlouho trvá, než najdeme druhé stanoviště, potom se nemůžeme dostat přes závěje nafoukaného snahu po Horním trávníku ke třetímu stanovišti a než se zabít, tak raději necháváme ve skále friend, pak už padá tma, já míjím čtvrté stanoviště, motá se nám lano, mrzneme až na kost, vítr nám černou nocí žene krystalky sněhu do očí. Kamarádi posílají SMS, kudy přesně máme slaňovat, a odcházejí na chatu. Kdo by ale sakra zapínal mobil v téhle sibérii!

Když jsme konečně dole na sněhu a jdeme si pro lyže a sněžnice, které jsme nechali pod stěnou, Davidovi padají čtyři karabiny najednou. Už je nikdy nespatří. Na účet dnešních ztrát tedy kromě frienda připisuje další stovky korun.   

Návrat no Zbojnickou chatu je už romantický. Černá obloha září tisíci jasných hvězd, umrzlý umetený sníh drží a my se na lyžích pomalu snášíme do údolí. Večeři nám chatař ohřál a kamarádi nám ji nesnědli.

SWIERZOV KOMÍN

Ostrý štít, 2360 m, jižní stěna

Vysoké Tatry, Velká Studená dolina

Prvovýstup

Mieczyslaw Swierz - T. Swierz - Wladyslaw Kulczynski ml., 22. července 1908.

Obtížnost

2-3 UIAA. Lámavé! V dnešní době je cesta považována za typický zimní mixový výstup. Pouze vlastní jištění! V ideálních podmínkách se dá vylézt za 1-2 hodiny, reálný čas je obvykle okolo tří hodin. 

Přístup

Ze Zbojnické chaty jdeme na sever pod Javorové štíty, pod jejich skálami traverzujeme doprava na Střelecká pole. Stále obcházíme Javorové štíty, obcházíme zprava miskovitou prohlubeň pod oběma Ostrými štíty a stoupáme přímo pod střed jižní stěny. Lyže necháváme u nástupu, protože slanění nás nazpátek dovede pouhých sto metrů vpravo.

Sestup

Sestup je možný v zásadě dvěma směry. Klasicky se slézá po východním hřebeni (III) a kolmý Jurzycův zub se cca 10 metrů slaňuje, až na sedlo Biela lávka. Sestup je to zdlouhavý a Bílá lávka může být lavinózní, ale orientačně nenáročný.

Dnes se dává přednost spíš slaněním po Tatarkově slaňovací dráze vystrojené slaňovacími stanovišti, která více méně sleduje Jurzycovu cestu. Zvlášť v případě sněhové pokrývky nebo nočního návratu je ovšem slanění orientačně náročné! Jednoduchým slézáním po východním hřebeni dojdeme po 30 metrech pod stěnku (dále pokračuje ostrý skalní kůň), kde jsou slaňovací smyčky okolo skalního hrotu. Slaníme nebo slezeme 10 m žlabem na výraznou odštípnutou plošinu. Vpravo (při pohledu směrem ke skále) jsou zatlučené dvě skoby spojené smyčkami. Z nich slaníme šikmo doprava 20 m na Horní trávníky a pěšky po nich pokračujeme vodorovně doprava dalších 20 m na hranu, kde jsou dva borháky spojené řetězem s kroužkem. Slaníme z nich 40 m skalnatým terénem na Dolní trávníky k masivnímu kruhu. Pokud nechceme riskovat zaseknutí lana, přesedneme již po 20 m u dvou borháků a teprve z nich slaníme ke kruhu. Od kruhu slaníme dalších 30 m do žlabu, kde jsou dvě skoby spojené smyčkami. Od nich zbývá posledních 25 slanění pod stěnu. Pokud budeme od masivního kruhu scházet po Dolních trávnících pěšky, nejspíš využijeme borhák a skobu nad žlabem a z nich slaníme pod stěnu. 

Výstup

Swierzov komín se nastupuje trochu vpravo od spádnice obrovského komína v levé části jižní stěny.

1. Žlabem po strmé trávě, sněhu a ledu do rozšíření celého vhloubení. Štand vpravo na skále (staré slaňovací smyčky).

2. Sněhem pod lámavý skalní práh, přes něj ledovým koutkem a velmi lámavým mělkým skalnatým žlabem pod rozvidlení komína (nejisté stanoviště).  

3. Levou větví komína strmě až na hřeben do štrbinky. Zmrzlé drny dobře drží, protože sem nepřijde slunce. Jištění založíme spíš vlevo do pevné skály (stanoviště vybudujeme pomocí smyček).

4. Po hřebínku krátce doprava do dalšího sedélka, kam ústí pravá větev komína (pohodlné stanoviště na vklíněncích).

5. Šikmo doleva lehce po trávě a skalních plotnách pod jihozápadní hřeben. Pod ním šikmo doprava travnatou výraznou puklinou do sedélka v pod vrcholovou stěnkou (stanoviště pomocí smyček).

6. Komínkem zleva krátce na vrchol.

PANORAMA
Javorový a Ostrý štít, Široká veža a Prostredný hrot

Kliknutím na snímek otevřete velké panorama. Foto: David Z

Podívejte se na jména štítů a sedel (klikněte na snímek): 

SEZNAM: Vysoké Tatry - štíty, sedla a věže

Doporučené vybavení

Sedací a hrudní úvaz, dvě poloviční lana 50 m, přilba, mačky, cepín a kladivocepín, 3 skalní a jedna ledovcová skoba (pro řešení případných komplikací), základní sada vklíněnců a friendů, 5 smyček, 3 dlouhé prchačky (na případný ústup), teplé a nepromokavé oblečení, batoh 30 l, lékárnička, čelová lampa, busola, mapa, průvodce, jídlo a pití, bbivakovací pytel, lavinové vybavení - pípák, sonda, lopata (na přístup a sestup), tmavé brýle.

Trojkové cesty hned vedle: Západní hřeben na Malý Ostrý štít a Rokle Komarnických na Širokou vežu

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

Kdo byl Mieczyslaw Swierz?

Špičkový polský horolezec Mieczyslaw Swierz (1891-1929) byl jedním z nejaktivnějších lezců ve Vysokých Tatrách 20. století. Na kontě má stovku prvovýstupů, na mnoha menších věžích a štítech stál poprvé anebo aspoň poprvé v zimním období. Spolu s největšími esy byl tvůrcem horolezecké filozofie. Na pár let se dokonce vypracoval na nejlepšího lezce a to v takové konkurenci, jakou představovali například Kulczynski, Chmielowski, Stanislawski

Jeho majstrštykem je obrovská východní stěna Mengusovského štítu a dodnes zřejmě nejlezenější cestu prostoupil na jižní stěně Široké věže. Zahynul v traverzu západní stěny Koscielce, když se pokoušel zopakovat Stanislawského cestu. Ulomil se mu chyt, za který se držel, ale i když ho spolulezec chytil do lana, to se přeřízlo a Swierz se zřítil.

Spolu s Januszem Chmielowskim napsal první horolezecký průvodce po Vysokých Tatrách. K literatuře faktu měl blízko, protože jeho otec byl dlouholetým sekretářem Tatranského turistického spolku a on sám vyučoval polštinu a polonistiku na středních školách v Zakopaném. Jako svého otce zakladatele ho uctívá také polský lyžařský svaz.

INFO: Vysoké Tatry - průvodce Chmielowski / Swierz 1 - 2 - 3 - 4