Trapný film o Everestu

"Bylo tam čisto, mohu to dokumentovat i filmem," prohlásil Miroslav Caban, který vloni vystoupil na Mount Everest ze severu.

Během výstupu prý Miroslav Caban nezaznamenal žádné poletující odpadky. V horách viděl jen pytle, v nichž byly posbírané odpady.

Podobně se vyjádřil i Josef Nežerka, jenž na vrchol Everestu vyšplhal v roce 1996. Z tibetské strany je podle něho uklízení hor vyřešené. "Existují firmy, které to mají na starost. Na jacích odpadky svážejí a kontrolují, zda po sobě expedice uklízejí," konstatoval Josef Nežerka.

Problém s kyslíkovými bombami

Výškové tábory nad 7000 metrů podle něho nemohou představovat ekologický problém. Jde o malé plochy, na nichž se střídají stany, odpady se snášejí dolů.

Ještě v druhé polovině devadesátých let minulého století ovšem psal Jon Krakauer v knize Peklo blízko nebe, že kyslíkové lahve ve výškových táborech zůstávají a jejich osud nikoho nezajímá. Před letošními oslavami 50. výročí prvovýstupu na Everest ovšem agentura Reuters s odvoláním na zahraniční horolezce uvedla, že hora je již téměř čistá. Úklidové čety horolezců totiž prakticky všechen odpad odnesly.

Přece tam něco zůstává

"Někteří lidé nechávají na svazích nepotřebné předměty z lenosti, jiní protože jsou v ohrožení života," řekl agentuře Reuters syn Šerpy Tenzinga Jamling Norgay. "Většina západních horolezců si dává dobrý pozor, aby po sobě odpadky sesbírala. Stejně svědomití jsou i Šerpové," cituje agentura amerického horského průvodce Eda Viesturse. Norgay a Viesturs patří mezi hlavní hrdiny filmu Everest.

Ani Leopold Sulovský, který na horu v roce 1991 vylezl jako vůbec první Čech, si nemyslí, že lezci mohou nějak výrazněji poškozovat vysokohorskou přírodu. "Je třeba jen ohlídat, aby byly kyslíkové bomby z výprav dotaženy zpět," přidal se k ostatním.

Rakoncaj doporučuje americký model

Zřejmě nejznámější český horolezec Josef Rakoncaj, který stanul na osmi osmitisícovkách, se přimlouval za širší zavádění principu, který se používá například na nejvyšší hoře severní Ameriky Mount McKinley (Denali). "Pokud výpravy nesnesou veškeré odpady dolů, dostanou velkou pokutu," popsal jednoduchý recept Josef Rakoncaj. O něco podobného se skutečně pokoušejí i v Nepálu. Úřady účtují čtyři tisíce dolarů jako zálohu každé expedici. Pokud tým dosvědčí, že odpadky přinesl, záloha mu je vrácena.

Horolezci podle Nežerky nemohou ekologickou katastrofu představovat i proto, že jich oblast navštíví jen pár set za rok. Za každou expedici se navíc platí desítky tisíc dolarů, z nichž by se podle něho určitě nějaké prostředky na případnou likvidaci odpadů nalézt mohly.

Problémy vznikají spíše v nižších nadmořských výškách, kde se rozvíjí masová turistika. Do základního tábora pod Mount Everestem tak ročně dorazí desetitisíce návštěvníků. "To je problém," připustil Nežerka. V oblasti údolí Khumbu kvůli nim vzrůstá tlak na těžbu dřeva a krajina je zanášena odpadky.

Film se příliš nepovedl

Všichni lezci ocenili práci filmařů při výrobě snímku Everest a označili ji za mimořádný sportovní výkon. Film zachycuje výstup jedné výpravy až na vrchol hory, a to pouze několik dní poté, co při stejném pokusu zahynulo osm lidí.

Přes působivé záběry, několik silných momentů a nepochybně bohulibé a velké úsilí autorů však není od věci připomenout slova, kterými Josef Nežerka těsně před projekcí rozesmál publikum. Prohlásil: "Všechny filmy o horolezcích jsou trapné".

Autor tohoto článku film poté shlédl a konstatuje, že Nežerkův výrok odpovídá i novému filmu Everest uváděnému v IMAX.

Článek je převzatý z EkoListu po drátě (redakční úpravy Horydoly)

Nejvyšší hora světa: MOUNT EVEREST