První zážitky z TULky (Technická univerzita Liberec)

• Při příjezdu na kolej jsem na parkáči odřel káru.

• Spolubydlící mě při cestě do obchodu minul, ale nepoznal, ani když jsem mu řekl čau. Asi byl spálený jako Jan.

• Michal udělal ostudu v Tescu, když rozbil dvě láhve. A ještě mi pak musel umýt batoh.

• Vyjel jsem si na Ještěd a nahoře jsem píchnul koloběžku. Prakticky celou cestu na Harcov jsem šel pěšky.

• Sepsali jsme všechny škody na koleji, aby nám je nenaúčtovali. Zapsali jsme každou blbost. Paní správcová: "Tak ukažte kluci, co jste mi tam načmárali."

• Toasty jsou jídlo, které asi budu často vařit.

• Průběžně tu prdíme a krkáme a smějeme se tomu jako malí kluci. I v přítomnosti žen.

• Pokoj smrdí jako oslí varlata.

• Chodím všude pěšky. V úterý nebyla výjimka. Šel jsem z třídního sešlosti po škole a na mostě u Harcova vidím zavěšené sítě na spaní a týpka, co mi nabízí, ať skočím z mostu na Kienově houpačce. Tak jsem skočil a bylo to super.

• Menza má překvapivě dobré jídlo za skutečně studentský peníz.

• Jel jsem na koloběžce na brigošku v Bedřichově. Cestou dolů jsem prodřel plášť.

• Do vysouvacího šuplíku pod válendou jsem se nevešel ani já, ani můj menší spolubydlící.

• Našli jsme zkratku, kudy chodit okolo přehrady Harcov na Fügnerovu.

• Není radno si na tělák zapomenout sálovky. Vyučující to pozná. Každopádně jsem se ale v bráně na fotbalu zase moc nezpotil.

Článek vyšel v časopise Poutníkův Škrpál.