Horská střediska chtějí konkurovat, v rozvoji je brzdí legislativa

Při stanovení pravidel musí sehrát důležitou roli stát.

"Když se měl zavírat důl Paskov, řešil se tento problém na vládní úrovni. V cestovním ruchu na horách pracuje patnáctkrát víc lidí a tomu by měl odpovídat zájem státní správy o rozvoj tohoto odvětví," zdůraznil Jiří Bis.

Horský cestovní ruch patří k významným odvětvím české ekonomiky, střediska se 1,2 % podílejí na tvorbě HDP, spotřeba v nich se blíží 24 miliardám korun. Do veřejných rozpočtů přinášejí ročně 10 miliard korun a tvoří téměř 36 tisíc pracovních úvazků.

Zákon o podpoře cestovního ruchu

Českým horským střediskům nejvíc komplikuje život neexistence zákona o cestovním ruchu. Právě tato norma byla při tom důležitým akcelerátorem rozvoje nových turistických oblastí v Rakousku.

Jednou z nich je středisko, které vzniklo v roce 2000 spojením obcí Serfaus, Fiss a Ladis. "Stát udělal pravidla, vytvořil podmínky, které nám umožnily středisko rozvíjet," popisuje fungování rakouského zákona starosta Fissu Markus Pale. "Zákon jasně definuje práva a povinnosti všech subjektů v oblasti. Vybrané peníze se systémově vrací z veřejných zdrojů do obce a každý, i ten poslední pekař, ví naprosto přesně, kolik musí zaplatit za to, že k němu chodí nakupovat návštěvníci hor."

Roční rozpočet turistického svazu Serfaus – Fiss – Ladis je díky tomu zhruba 150 milionů korun. Pro zajímavost, celý roční rozpočet města Špindlerův Mlýn je okolo 60 milionů korun.

V Česku ministerstvo pro místní rozvoj přípravu zákona o podpoře cestovních ruchu zastavilo. "Mrzí mě, když slyším od paní ministryně Šlechtové, že zákon nepotřebujeme. Pro Asociaco horských středisek jde o normu zásadní. Stejně jako pro další profesní organizace v cestovním ruchu," uvedl Jiří Bis a dodal: "Snad se nám společně názor ministerstva podaří změnit."

"Proti připravenému zákonu měla zásadní námitky legislativní rada vlády. Vadilo jí hlavně, že zákon zasahuje do působnosti samostatných správních celků a do oblasti rozpočtového určení daní. Zákonu rada vytýkala také jeho právní nevymahatelnost," vysvětlila Martina Pavlásková, ředitelka odboru cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj. "Chceme jít motivační cestou. Budeme navrhovat vytvoření společných fondů krajů, obcí, regionů, do kterého by šly prostředky z místních poplatků. Stát by do tohoto fondu přispíval podle částky, která se v něm shromáždí."

Pronájem státních pozemků a financování infrastruktury

"Poplatky slouží ale také k financování základní infrastruktury obcí. Podle rozpočtového určení daní dostáváme peníze na zhruba 560 obyvatel, ale infrastrukturu musíme budovat pro deset tisíc návštěvníků," upozornil v bouřlivé debatě na další aspekt problému starosta Lipna Jiří Zídek.

Dalším palčivým problémem pro česká horská střediska jsou podmínky pronájmu státních pozemků. "Při stavbě lanovky musíme počítat s dvacetiletou návratností, stát nám ale pronajímá pozemky maximálně na osm let. To je velký problém například, když potřebujete úvěr v bance," řekl na konferenci ředitel SkiResortu Černá Hora – Pec Petr Hynek.

Skiareály v Česku se přitom z větší části rozkládají právě na pronajatých státních pozemcích. Pronájmy státních pozemků v Česku jsou ve srovnání se zahraničím navíc dražší. "My máme většinu pozemků pronajatých zdarma, nejdražší nájem je 18 centů," uvedl Benny Pregenzer, šéf společnosti Fiss Bergbahen. V Česku je průměrná cena nájmu státních pozemků trojnásobně vyšší. 

INFO: Asociace horských středisek

Čtěte také: Skiareály - přípravná dělostřelba k válce o dotace