Jarní skialp na Malé Fatře

Slunce pralo jak sedlák cepem a vítr byl minimální, což je na Malou Fatru dost zázrak.

Ve Štefanové nebyl sníh, a tak šly lyže na záda. Obout se daly až v lese nad loukou. Pak už to šlo bez komplikací až do cíle.

Ritňa se dá ještě lyžovat

Ze Stohu je lepší levá půlka "prdele", neboli Ritni. Na pravé straně této charakteristické rokle je sníh absolutně bez základu. Jednou zaprší a bude pryč. Levá strana by mohla ještě chvíli vydržet.

Na hřebenu to bylo místy tak zledovatělé, že mačky na lyže by bodly.

Zástupy skialpinistů

Nejvíce mě překvapily zástupy klasických skialpinistů, kteří si to rázovali opačným směrem, proti nám. Vyjeli novou kabinkou na Snilovské sedlo a v klídku si to šoupali na svých fungl nových lyžích po hřebenu, z kopce dolů, směrem na Grúň. Proti gustu žádný dišputát.

Sníh nemá skoro žádný základ a tak má snahu ujíždět jako základová lavina.

Pohoda až běhá mráz po zádech

Je vidět, že nová kabinka z Vrátné doliny je přínosný počin v rámci turistického ruchu. Na Snilovském sedle byla naprostá turistická pohoda. Spousta lidí se courala mezi Chlebem a Kriváněm, "kiťáci" se proháněli po všech dostupných úbočích na svých dracích a rodinky směle skotačily na zledovatělých svazích Kriváně.

Bylo zážitkem pozorovat malá dítka, jak neohroženě sjíždějí prudké ledové stráně na Tesco-taškách za nadšeného jásotu svých rodičů. Prostě lidé si přijeli na Fatru doslova zaskotačit, až z toho někdy mráz běhal po zádech. No ale co, takový je pravý outdoorový život.

Článek je převzatý z oddílových stránek Horské sporty Vratimov.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě