Jděte do háje s ohřívacími pytlíčky!

"Hned je použijeme," rozhodla jsem. Doma jsem je cvičně "zapnula" a opravdu asi čtvrt hodiny hřály.

Povařila jsem gel

Poté jejich obsah zbělel a ztvrdnul. Podle návodu jsem je povařila ve vodě a sáčky nabyly zase gelové podoby. "Fajn, bereme je na lyže, budeme spát ve stanu."

Jenže to se ukázalo jako špatné rozhodnutí. Když večer přišel mráz, vyndali jsme z batohů sáčky. Byly tvrdé a zmrzlé na kost. Při tom jsme je měli ve dvou různých batozích a byli jsme přesvědčení, že jsme necvakli omylem na spouštěcí plíšek uvnitř.

Doma jsme potom udělala jednoduchou zkoušku a zjistila, co se stalo. V malém mrazáku v ledničce, kde panovala teplota -10 stupňů Celsia, bylo všechno v pořádku. Sáček vydržel v gelovitém stavu a po aktivaci začal hřát.

Ve velkém mrazícím boxu při teplotě -18 stupňů Celsia sáček zmrznul, ztvrdnul a odmítal hřát svoji majitelku.

Pořádná zima pytlíček porazí

Z toho mi vyplývá, že na technologii se nemohu spoléhat. Stačí, aby byla pořádná zima a venku na sněhu je mi celý slavný ohřevný sáček k ničemu.

Poslouží snad k přihřátí rukou, pokud něco dělám v chladu holýma rukama a potom je zase rychle strčím do rukavic. Třeba když budu vařit na turistickém vařiči.

Bohužel tedy ani poslední zkušenost s ohřívacím pytlíčkem nebyla dobrá.