Je nelegální skialp škodlivý?

Proč řeším 1 a 2 zonu ? Protože o té je tento článek a o tom je skialp. Co se týče Rokytnice, tak na Lisou nebylo povoleno na vrchní část (1 zonu) dotáhnout umělé zasněžování a to že tam končí lanovka je jeden ze zázraků Krkonoš. O nějakém kácení či výstavbě nemá cenu ani psát. To za posledních 30 let nepřipadá v úvahu. Na druhou stranu, proč taky. Jenže hlásat do všech médií katastrofální ničení vzácné krkonošské přírody stovkou neukázněných skialpinistů je vážně trochu moc. Nakonec se ochranáři usvědčí sami, když uveřejní fotky podle nich "rozježděných" svahů a na nich je 8 stop od lyží !! To je pak na palici. Já viděl před lety ve Vrchlabí fotku Obřího dolu ze 30 let a na ní bylo víc lyžařů, jak dnes na Medvědíně. Nebyl tam jediný centimetr neporušeného sněhu a nic se nedělo. Dnes sjede svah 8 lyžařů a pan Drahný to prezentuje jako Krkonošský armagedon.

Tak z toho co píšeš, to vypadá, že jsou Krkonoše dneska pěkně v pr... Tím spíš se zase míň divím ochranářům, že ty zbytky přírody tak hystericky brání :)

No původně jsme se tu bavili o Krkonoších obecně, tak nevím proč najednou vytahuješ 1. a 2. zónu. Zóny jsem nikdy moc neřešil, ale jak tak koukám do mapy, tak se mi zdá, že třeba horní třetina sjezdovek z Lysý hory protíná II. zónu a vrchol zasahuje do I. zóny, ale předpokládám, že papírově to bude nějak pořešený :) Dobytek už se možná dneska na hřebenech nechová, zato tam vede spousta turistických a lyžařských cest, je tam spousta chat a hospod, množství lidí určitě přesahuje počet lidí, kteří se pohybovali po hřebenech v dobách Hanče a Vrbaty. Závody se samozřejmě přestěhovaly do skiareálů, čistě z praktického důvodu - dá se tam líp dostat autem. Od doby co se u nás masivně rozšířily běžky, kterejm vyhovuje poněkud pozvolnější terén, tak holt lyžařský cesty vedou jinudy, než chodil Hanč s Vrbatou na širokejch jasankách. Dneska, by se část lyžařů ráda vrátila do backcountry, a KRNAP neví jak se k tomu postavit.

1. před druhou sv. válkou v Krkonoších možná trvale žilo víc lidí, ale nebylo tu tolik rekreačních objektů a sezonních návštěvníků jako dneska. ANO. Ty všichni tady žili celoročně, jejich krávy a ovce spásali všechnu chráněnou trávu, lidi stopili všechny chráněné stromy, zbytek šel do mühle (ne, to nebyly mlýny na obilí, ale celulózky!) a na dřevené uhlí pro Prahu a hlavně velký německý města. Kvalitné dlouhé dříví už odvezly vory pár set let před tím. V Krkonošách se odhaduje, že reálně žilo 3x víc lidí, než dneska - a to se počítají i lufťáci a pacoši, prostě osobodni. Píšou o tom noviny v Karpaczi.

2. Nevím co přesně znamená to hospodářské využívání - třeba by to mohla být těžba dřeva, třeba se tenkrát víc těžilo, ale pokud to probíhalo v souladu s trvale udržitelným rozvojem, tak to tu přírodu asi tolik nezatěžovalo. ANO byla to intenzivní těžba dřeva nejdřív pro stavební dříví, pak na dřevený uhlí, pak jako topivo do skláren a nakonec na výrobu papíru a celulózy. Pak sem rakouský lesní inženýři nasázeli smrky sebrané z celý Evropy, které samozřejmě pochcípaly, pak přišli obrovský povodně a císařpán nakázal sázet znova. Na to přišly jedovatý kyselý deště z německých, polských a českých elektráren a oslabené stromy dodělaly zcela podle přírodních zákonů kůrovci. Koncem komunismu se nastavěla většina lesních cest, co dneska znáš, vozily se desítky a možná o stovky aut se dřívím, hnínou a kamením, dělaly tady buldozery, bagry, pily. Proto tomu jsou dneska sjezdovky čajíček.

Dneska se vykácí pruh lesa a hned tam vznikne nějaká klouzačka pro uřvaný lufťáky, příroda už se tam vrátit nemůže. NE kde si na to přišel? Poslední sjezdovka a taky po dlouhé době první byla před pár lety rozšířená Hromovka ve Špindlu a dávno před tím Stoh a rozšíření Medvědína. Jinak se nic většího za posledních třicet let asi neudělalo.

Prosím o konkrétní lokalitu v 1 a 2 zoně NP Krkonoše, kde se vykácel pruh lesa pro uřvané lufťáky. Dík za odpověď. Na druhou stranu jsou tady před 2 sv pravidelně pořádané skokanské závody u Labské boudy, kde byl dokonce můstek. Pravidelné lyžařské závody pořádané na hřebenech (Hanč a Vrbata), sjíždění stovek lyžařů do Obřího dolu za týden atd. Nebavme se o lyžařském středisku v Peci, Jánká atd. Bavme se o hřebenech a 1 zoně. Co bylo tenkrát a co je dnes. Na loukách se tam tehdy páslo stovky kusů dobytka a tetřívek byl na jídelním lístku v každé hospodě. Lyžovalo tam stovky lidí a tetřev v klidu zimoval a bylo ho všude plno. Dnes tam až na pár jedinců nikdo nelyžuje a ochranáři nám to prezentují jako globální katastrofu.

Hmmm, tak to slyšíš špatně. A jen dodatek. Jak poznáš podle sluchu moderní 2takt od 4taktu ?

No myslel jsem to samozřejmě přesně opačně :) Popravdě to co píšeš mě docela překvapilo, ale třeba se to dá vykládat taky takto: 1. před druhou sv. válkou v Krkonoších možná trvale žilo víc lidí, ale nebylo tu tolik rekreačních objektů a sezonních návštěvníků jako dneska. 2. Nevím co přesně znamená to hospodářské využívání - třeba by to mohla být těžba dřeva, třeba se tenkrát víc těžilo, ale pokud to probíhalo v souladu s trvale udržitelným rozvojem, tak to tu přírodu asi tolik nezatěžovalo. Dneska se vykácí pruh lesa a hned tam vznikne nějaká klouzačka pro uřvaný lufťáky, příroda už se tam vrátit nemůže.

Proč ne? Naopak, mě přijde velmi zajímavé srovnání situace, kdy nějakým žlebem projede pár max. několik desítel lidí s dnešní situací, kdy se konají konzerty populární hudby na chatách, kam se dopravují aparatury i posluchači rolbama, kdy desítky lidí jezdí na sněžných skůtrech bez SPZ po horách (nejen Krkonoších), a lyžník, vodák nebo turista je perzekuován za výlet pár stovek metrů od asfaltové silnice.

Krkonoše jsou dnes hospodářsky využívané daleko míň než před 2.světovou válkou a pak v době likvidace imisních kalamit v 80.letech XX.stol. Taky v nich žije a pracuje daleko míň lidí než dřív. Takhle jsi to myslel?

Obvykle jsem spíš na straně skialpinistů, ale argumentace použitá u tohoto článku mi přijde trochu moc zavádějící. Nelze přeci srovnávat situaci před 60-ti lety a dnes, kdy Krkonoše spíš než hory připomínají lunapark.