Lyžař jede s kopce, koukaj‘ na něj ovce

Jako každý rok po Velikonocích v severním kuloáru pod průsmykem Falimont se sešli nadšenci lyžování v terénu.

Nahoru po svých

Každému z nich je už dopředu jasné, že až dojede pod příkrý svah, nastane stoupání vzhůru s lyžemi na rameni. Tak to chodí na konci lyžařské sezony ve francouzských Vogézách.

Ráno je sníh v kuloáru pod vrchem Hohneck zmrzlý. V pozdním odpoledni je ovšem z něho břečka. Je tedy nutné počítat se sesuvy horních vlhkých vrstev sněhu.

Tentokráte zde rejdili jenom tři lyžaři. Jeden intenzivně trénoval na skialpinistické závody. Nahoru běhal jako kamzík, dolů jezdil jako závodník. Co já stihnul jednou, on oběhl třikrát. Netrpěl jsem z něho žádnými depresemi, protože jsem ho odhadnul asi o čtyřicet let mladšího.

Druhý lyžař při výstupu používal maček a cepínu. Nebylo mi jasné, proč tak činil v hlubokém měkkém sněhu - snad z tréninkových důvodů.

Jak se lyžovalo v roce 2012: Hurá do díry ve francouzských Vogézách

Lyžaři končí, horolezci začínají

Každý z nás mohl pozorovat, jak se zbavují nafoukaného sněhu a místy už osychají stěny známe horolezecké oblasti Martinswand. (Neplést se stejnojmenným kopcem nedaleko tyrolské vesničky Kematen v Rakousku).

Možná už v polovině května budou pod skalami k vidění nejen místní francouzští lezci. Jezdí sem i Holanďané a Belgičané. Z nedaleké švýcarské Bazileje je to sem pouhých 110 kilometrů.

GUIDE: Martinswand CLIMBING INFO: Martinswand

Čtěte o zdejším lezení: Francouzské Vogézy (Vosges)

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě