Skotové lyžují v nejhorším počasí

Čtyři nejznámější skotské skiareály nejsou o mnoho větší než český Špindlerův Mlýn a lyžuje se tu ještě níž než v Krkonoších. Studenější a vlhčí klima však způsobuje dostatek sněhu až do pozdního jara.

Ani psa by nevyhnal

Češi sem sice také občas zavítají, ale užívají si zdejší lyžování spíše jako kuriozitu, nebo jako perličku ve sbírce lyžařských zážitků. V Evropě jsou přece jen lyžařský významnější pohoří než skotská Vysočina Highlands.

Ani Britové neberou lyžování ve Skotsku stejně jako v Alpách, Pyrenejích, nebo třeba Karpatech. Z týdenní dovolené obvykle obětují na lyže jeden až dva dny. Potom jdou na pěší výlet, nebo zapadnou do některé z malých palíren whisky, kterých je na Vysočině požehnaně.

Skoro tolik, jako na Moravě. Rozdíl je pouze v tom, že za Kanálem se alkohol nepálí z ovoce, ale z obilí. Whisky je ale pro Skoty stejně lahodná, jako pro Moravany slivovice.

Tvrďáci se spíše vydávají na terénní lyžařské túry, nebo dokonce i v nečasu, do kterého by Středoevropan nevyhnal ani psa, lezou po skálách a ledopádech.

Cairn Gorm s větrem v zádech

Cairn Gorm je nekorunovaným králem skotského špatného počasí. Na vrcholu hory Cairn Gorm (1245 m n.m.) naměřili meteorologové přesně před deseti lety rychlost větru 273 km/h, což je jedno z největších čísel v celé Velké Británii.

Když se ovšem ukáže na chvíli slunce, krajina je neskutečně krásná, bývá vidět moře na východě i na západě Skotska.

V Cairn Gorm vozí lyžaře dvanáct převážně postarších vleků. Výjimkou je moderní kolejová pozemní lanovky. Převýšení nejdelších sjezdovek dosahuje necelých pět set metrů.

Těsně pod hřebenem se nachází nejlepším místa pro horolezectví po ledopádech v celém Skotsku. Ledopády jsou vzdálené pouhých třicet minut chůze od horní stanice pozemní lanovky.

Nevis Range po skále s cepínem

Nedaleko nejvyšší hory Vysočiny Ben Nevis (1343) se lyžuje ve skiareálu s devíti vleky a dvěma sedačkovými lanovkami. Největší převýšení, které si tu lze sjet, je necelých šest set metrů.

Lyžování je tu sice populární, ale daleko známější je tak zvané mixové horolezectví. Horolezci lezou s mačkami a cepíny, ale místo po ledu a sněhu se škrábou po skále. Na první pohled není nic horšího – železné hroty se smekají po žule, cepíny se zakliňují do spár ve skále, a ruce mrznou, aniž by se měly čeho zachytit.

Toto takzvané mixové lezení je ovšem mezi horolezci velmi ceněné, protože vyžaduje hodně síly a odvahy. Ben Nevis je jeho Mekkou, a sjíždějí se sem proto horolezci z celého světa.

Glencoe na lyžařskou turistiku

Pět vleků sice jezdí jen do výšky jedenáct set metrů nad moře, ale poskytuje osmisetmetrové převýšení sjezdovek. Je to tedy výškově nejlepší lyžařské středisko ve Skotsku.

Kopce tu jsou zajímavé především mimo sjezdovky. Zdejší Vysočina poskytuje možnosti pro lehké i těžší terénní lyžařské túry na skialpinistických lyžích. Kombinace bezpečnostního vázání a možnosti uvolnit patu jako na běžkách, je ideální pro dlouhý výstup na vybranou horu a následný sjezd do údolí.

Glenshee a The Lecht pro děti

Obě střediska jsou vhodná především pro rodiče s dětmi a sváteční lyžaře. V obou skiareálech vozí desítka vleků své klienty o pouhých sto metrů výše. V českých poměrech lze zdejší lyžování srovnat například s Bedřichovem v Jizerských horách, nebo menšími středisky v Krušných horách.