Berge im Kopf - Hory v hlavě

Snímek Berge im Kopf (Hory v hlavě) pojednává o jejich strachu, vidíme obavy všech čtyř horských vůdců i jejich postoj k horské přírodě.

Na předpremiéře se potkali skoro všichni dnešní i bývalí bazilejští lezci a horolezci, kteří po promítání aktivně zasáhli do obsáhlé diskuze. Promítání bylo už tři týdny předem beznadějně vyprodána.

Protagonisty filmu jsou čtyři horští vůdci náležející ke čtyřem rozdílným generacím. Každý z nich se snaží ukázat a zdůvodnit svůj subjektivní přístup k horolezectví. Nejmladší je devětadvacetiletý Dani Arnold, který ve filmu prská a nadává při zimním průstupu severní stěnou hory Gross Ruchen (3138 m). Čerstvý prašan z lezení dělá dost rizikovou akci. Danimu se před tím podařilo 2011 vylézt severní stěnu Eigeru za 2 hodiny 28 minut, čímž překonal o 20 minut dosavadní rekord Ueliho Stecka.

Dalším "hercem" je jedenačtyřicetiletý otec Stephan Siegrist, jeden z nejlepších dnešních švýcarských horolezců. Sledujeme jeho pokus o výstup na západní pilíř Makalu, jeho obavy a strach z toho, že by se třeba nemusel vrátit domů, úvahy o vztahu ke svým kamarádům a k horám. Jeho rozhovor se synkem je pro mne jedním ze silných momentů filmu.

Šedesátiletý "Strahler" Jacques Grandjean, horský vůdce, hledající v horách horské krystaly, který do svých 40 let přelezl většinu severních stěn alpských velikánů – Matterhorn, Eiger, Droites, Dent Blanche, Piz Badile, Triolet a další, které si ve svých dvaceti letech napsal na seznam "Co musím vylézt."

Dnes leze jako posedlý většinou rozlámanými stěnami Alp, šťourá se v nánosech bahna a štěrku a sem tam najde krásný krystal. Má jich neuvěřitelnou sbírku kolem 500 kusů. Jeho mládí nebylo zrovna nejšťastnější, tvrdí, že své štěstí našel v horách. Zároveň si ale uvědomuje, že není daleko okamžik, kdy už mu nebudou stačit síly na lezení po skalách, kdy prostě tuto část života bude muset ukončit.

Posledním a nejstarším "hercem" je Werner Munter, ročník 1941, horský vůdce, specialista přes lavinovou prevenci, který se zabývá otázkou rizika v horách. Dovoleného rizika, které dělí na špatné a dobré. Špatné je nebezpečné, dobré je to existující, které se nedá stlačit až na nulu. Jeho systém hodnocení lavinového rizika, pojmenovaný 3x3 (nebo též Munterova metoda) matematicky vyhodnotí vlivy podmínek, terénu a osobních vlastností a tím udá stupeň nebezpečí pohybu v lavinovém terénu.

I když dnes už trochu handikapován svým pokročilým věkem, pravidelně se pohybuje v kopcích údolí Val d‘Hérens a přemýšlí o tom, že existují různé druhy alpinismu. Ukázky z jeho starých deníků na mne udělaly velký dojem a to nákresy, nalepenými diagramy, vše zaznamenáno perfektně čitelným rukopisem. Munterův pohyb po zarostlých skalnatých svazích jeho horského údolí zprostředkovává velmi pozitivní přístup k horám jako takovým.

Film Berge im Kopf byl také uveden na filmových dnech v švýcarském městě Solothurn, kde se každým rokem pořádá něco podobného jako Karlovarský filmový ferstival anebo festival Sundance v USA. Škoda, že se tento film neobjevil na letošním horolezeckém Fesťáku v Teplicích nad Metují, určitě by vyvolal v české horo- a lezecké sféře zajímavou diskuzi.

INFO:Berge im Kopf