Čarostřelec zpívá v lesích u Domažlic

Příběh mysliveckého mládence Maxe, jenž si s pomocí přítele Kašpara, spřáhnutého s temnými silami, odlije čarovné kulky, aby obstál ve střelecké zkoušce, napsali hudební skladatel Carl Maria von Weber a libretista Friedrich Kind.

Střelecká smlouva s ďáblem

Mladý myslivec Max miluje dceru polesného Kuna, kterou však může získat za ženu jen tehdy, zvítězí-li v hraběcí střelecké soutěži. Kašpar, druhý nápadník Agáty se spojí s ďáblem a přemluví k odlití kouzelných střel ve Vlčí rokli i Maxe. Max ovšem omylem střelí Agátu. Vše ovšem dobře dopadne - Agáta přežije, Max se stane myslivcem a Kašpara si vezme peklo.  

Weber vytvořil melodickou hudbu, velice barvitou, s líbeznou naivitou. Jenže také hlubokou oduševnělostí. Lze zaslechnout i abstraktní otázku po lidské existenci. Lidový zpěv se pojí s pohádkovými motivy.

Kind zpracoval příběh z Knihy o strašidlech Augusta F. Launa a Johanna A. Apela. Příběh se soudních spisů okolo roku 1650 popisuje drsnou skutečnost - nevěsta je smrtelně zraněná a posléze umírá, její rodiče umírají žalem a střelec končí v blázinci. Mělo se to snad odehrát ve Vlčí propasti, tedy v úzkém sedle mezi Velkým a Malým Ostrým na Šumavě

Stavovské, Nosticovo a Německé divadlo

Carl Maria von Weber byl kapelníkem Stavovského divadla, tehdejšího Německého divadla (1813-1816). Ani poté na Prahu nezanevřel a po ukončení angažmá se sem několikrát vrátil. Dokonce tu Čarostřelce dirigoval.

Weberova stopa v Praze pokračovala v rukou Bedřicha Smetany. Ten dirigoval Čarostřelce jako začátek svého angažmá v Prozatímním divadle (1866).

Čarostřelce uváděl jako svoji inspiraci velikán scénické hudby Richard Wagner.

Naposledy hrála Čarostřelce v Praze Opavská opera. Ve Stavovském divadle vystoupil Orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava a děti z operního studia Písnička. Předvedly moderní komplikované představení, za které byl už vloni vyhozen šéf Opavské opery a zároveň režisér tohoto představení Lubor Cukr.

Booking.com