Chorvatskem na kole

Chorvatsko je pro Čechy jednou z nejoblíbenějších destinací. Málokdo ale tuší, že k jeho objevování mimo hlavní sezonu se výborně hodí kolo, na kterém se lze vydat do masovým turismem nezasažených oblastí.

Menší návštěvnost, neotřelost a přitom atraktivnost byly důležitými kritérii pro výběr lokací do publikace Chorvatskem na kole. Autoři projeli, zmapovali a nafotografovali dvacet chorvatských regionů.

Výsledkem je průvodce s více než padesáti panoramatickými trasami přístupnými pro cyklisty - s minimálním provozem, kulturně i historicky obohacujícími a s původním středomořsko-balkánským duchem. Nechybí QR kódy s mapami tras nebo tipy na výletní cíle a místní gurmánské speciality.

Předmluva knihy je povědomá především starším turistům ve věku 50+:

"Pojedeme do Jugošky…" Tahle věta by v době předlistopadové udělala mnohým jednu z největších radostí v jejich životě. Moji rodiče byli zrovna z těch šťastnějších a podařilo se jim dostat devizový příslib. Mně bylo tehdy osm a mám na ten prázdninový pobyt jen útržkovité, ale zato hluboké vzpomínky. Sama cesta byla slušným dobrodružstvím. Muselo se přes Maďarsko, kde si pamatuji na komáří nocleh v kukuřici. Na jízdu na zadní sedačce autem napěchovaným k prasknutí, na zahrádku, na které se vyjímal těžký plátěný stan se dvěma ložnicemi, a na strašné kolony, v nichž jsme stáli v třicetistupňovém vedru v tunelu, kde se stala nehoda. A taky na to, jak jsme se hledali se dvěma dalšími rodinami, se kterými jsme cestovali. Rodiče tehdy ztratili koncentraci a neuhlídali, kam dvě zbylá embéčka zabočila. Bez telefonu a mapy bylo celkem náročné se opět shledat. Když se pak před námi po přejezdu paklenických vrcholů po nekonečně klikatých a do skály zařízlých silničkách rozprostřelo moře, byl to nepopsatelný pocit. A do tohohle moře jsem se tehdy zamilovala. Do té široširé nedozírné masy. Do jeho šumění, tyrkysové barvy i vůně. Také dnes v mém šatníku i šperkovnici najdete mnoho kousků v tomto modrozeleném odstínu.

Slávka Chrpová

Na Univerzitě Karlově vystudovala obor tělesná výchova-latina. Od roku 2003 je šéfredaktorkou časopisu Cykloturistika a od roku 2021 i jeho vydavatelkou. Na základě projektu Ostrovní ženská cykloturistika navštívila Madagaskar, Kapverdské a Azorské ostrovy, Francouzskou Polynésii a pětkrát Kubu. V poslední době se Chorvatsko stalo jejím častým cílem právě z důvodu velkého množství ostrovů vhodných pro cyklistické putování.

Zdeněk Kukal

Vystudoval ekonomickou a regionální geografii na Univerzitě Karlově, nyní zde působí jako expert. Roku 1990 založil cestovní kancelář Geotour, kterou vede dodnes. Vymyslel a organizuje Kololoď, Lodiloď a Dětiloď. Je vydavatelem a spoluautorem originálních map jadranských ostrovů a pobřeží. O chorvatských ostrovech píše i přednáší.

Stanislav Rauch

Vystudoval Technickou kybernetiku v Plzni. Po roce 1989 založil se svou manželkou firmu Ramap a začali se věnovat vydávání map. Vydávají také publikace, v nichž mapy tvoří část obsahu. Při vytváření map a jejich aktualizací projel několikrát na kole města v Česku. Postřehy z cest publikuje v časopise Cykloturistika, pro kterou připravují mapy od jeho vzniku. Články o Chorvatsku pro toto periodikum tvoří základ knihy.

Praha, Universum 2025. Orientační cena 449 Kč. Knihu koupíte v knihkupectví Kosmas.

 KNIHY POD STROMEČEK 2025

Pat Ament: John Gill, mistr skal

Alena Zárybnická a spol.: Laviny v Česku 

Tomáš Čapek: Kapitálové trhy