Otakar Štáfl: Vysoké Tatry

Kdokoliv je navštívil po prvé, skoro zcela jistě pojede tam po druhé. To proto, že jejich krása je nekonečná, Vy se jí nenasytíte, ona neodolatelnou silou láká Vás znovu a znovu. Tam naše bídná zeměkoule dospívá k tomu štěstí, že svými vrcholky objímá se s nebem.

Také v alpských zemích a také ve Švýcarsku je báječná hra oblak a mraků, jejich světel a jejich barev. Mám však ten dojem, že jsou alpské štíty příliš brutální a švýcarské příliš sentimentální. 

O Tatrách již naši otcové říkali, že jsou velebné.

Booking.com

Mají-li Vás bohové rádi, pošlou - když budete stát u Štrbského plesa - do údolí pod Vámi nedohledné moře mlhy. To jen proto, aby pak za chvilku obrovský jejich závoj zase ustoupil a u Vašich nohou ve sluneční záři aby se rozjásal v nekonečných dolinách nový svět plný lesku a života.

Chcete-li krásu, jeďte do Tater.

Slyšel jsem žalost, že do Tater málo jezdí Češi, ba ještě mnohem méně domácí Slováci a že naše tatranská chlouba zaplavena je cizinci. Také do Engadinu jezdí domácích Švýcarů nejméně a cizinců nejvíc. Nejenom naše barytonisty, nýbrž také naše Tatry nám musí objevit cizina a pak teprtve budou Tatry tím, na co jsou dobrotivým osudem předurčeny, dostaveníčkem všech západních Slovanůa našich sousedů, jež z kalu a temna všedních dnů rádi se utíkají k průzračné čistotě a ke světlu.

Milan Hodža
Napsal 1928 jako úvod k obrazovému cyklu Vysoké Tatry Otakara Štáfla.