Ernst (Ernest) Dubke, německý horolezec ve Vysokých Tatrách

Dubkeho nejčastější horský vůdce byl Johann Franz starší, využíval též služeb vůdce Johanna Breuera, několik výstupů uskutečnil s přáteli Heinrichem Behnem a Alfredem Martinem.

Mezi jeho historicky významné výstupy patří:

1904 Prvovýstup Ťažký štít severozápadním hřebenem a sestup jihovýchodním hřebenem - vůdce Johann Franz st.

1904 Prvovýstup Ihla v Ostrve - vůdce Johann Franz st.

1905 Prvovýstup Prostredný hrot Dubkeho lávkou - vůdce Johann Franz st.

1906 Zimní prvovýstup Bradavica - spolulezec Alfred Martin a neznámí horští vůdci

1906 Zimní prvovýstup Satan Normální cestou- vůdce Johann Franz st.

1906 Zimní prvovýstup Veľký Mengusovský štít - Alfred Martin, vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer

1906 Zimní prvovýstup Veľká Vidlová veža - vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer

1907 Prvovýstup Ošarpance - spolulezec Heinrich Behn, vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer

Ernst Dubke zemřel v Bavorsku ve vojenském lazaretu po těžkém zranění, které utrpěl během bombardování města Svídnice.

Na Dubkeho počest bylo ve Vysokých Tatrách přejmenováno Studené sedlo mezi štíty Kupola a Východná Vysoká na Dubkescharte a vrchol Veľký Ošarpanec na Dubketurm. Ani jeden z těchto dvou názvů se dlouho neudržel. Jeho jméno dnes nese Dubkeho lávka, výrazná skalní rampa, která protíná stoupajícím traverzem severní stěnu Prostředního hrotu a po níž vede trasa jeho prvovýstupu na štít.