Hodný Krakonoš neboli zlý Rýbrcoul

Krakonoš čili Rýbrcoul je německý Rübezahl nebo polský Liczyrzepa.

Česká přitroublá pohádka

"Na Krkonoších vládne odnepaměti Krakonoš. A pod horama se už vystřídalo pánů, že by je nespočítal," zní od roku 1974 z televizní obrazovky hlas vypravěče Bohuše Záhorského na začátku každého dílu Krkonošských pohádek. Mocný, ale spravedlivý Krakonoš (František Peterka) se vypořádává se zlovůlí chamtivého Trautenberka (Ilja Prachař). Na statku mu slouží děvečka Anče (Hana Maciuchová), čeledín Kuba (Jaroslav Satoranský) a hajný (Zdeněk Řehoř).

Němec zabije, koho chce

Jenže opravdový Rýbrcoul je jiného ražení! Zlý, nevypočitatelný, zlovolný vrah, který se s lidmi nemaže. Vládne vichřicím, sněhovým bouřím a krupobitím.

Pověrčiví němečtí horalé jeho jméno raději nahlas nevyslovovali. Zlý a všemocný démon trestal bez rozdílu všechny. Bez příčiny a jen ze svého rozmaru. Byl zobrazován jako obr i v podobě trpaslíka, dokázal se převtělit do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Drsně škádlil pocestné a pokud mě špatnou náladu, poslal na lidi špatné počasí.

Duch hor se zjevil až v novověku

Nejstarší zobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezka, která vyšla 1561. Duch hor vypadá jako čert s jeleními parohy a holí v ruce.

Poprvé byl písemně zmíněn roku 1618 ve spisu O zlých anjělích neb ďáblích, který napsal helvetský kněz Havel Žalanský z Prahy. Roku 1679 psal o Krakonošovi jezuita Bohuslav Balbín z Hradce Králové v díle Miscellanea historiae regni Bohemiae. Popsal ho jako strašidlo,  zjevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta nebo havrana. Popularitu Krakonošovi zajistil univerzitní profesor Hans Schultze (pseudonym Johannes Praetorius), který jej před rokem 1680 popsal v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii.

HELWIGOVA MAPA SLEZSKA
Kliknutím na obrázek otevřete velkou mapu:

První mapu Slezska zaměřil a vytiskl Martin Helwig roku 1561. Zakreslil do ní Krakonoše v oblasti mezi dnešní Kowary (Schmiedeberg) a Karpacz (Krummhübel) na severním úbočí Krkonoš (Riesengebirge).   

Mapa je orientovaná k jihu, tedy obráceně než současné mapy. Je vytištěná v měřítku přibližně 1:550 000. Tehdy ještě neznámé vrstevnice nahrazuje tak zvané kopečkové zobrazení, tedy stínované vykreslení významných hor.

FILM: Kde se natáčelo Krakonošovo tajemství?

Zlý německý Krakonoš připomíná ruského Dědu Mráze. Ve slovanské mytologii představuje období zimy jako kovář. Jeho bratrem je bůh Vichr. U východních Slovanů je to stařec, který jezdí na saních se spřežením bílých koní a přináší zimní počasí. Původně byl krutým a zlým pohanským božstvem, Velkým Starcem Severu, vládcem ledového chladu a sněhové bouře.

HORSKÝ MARATON: Krakonošova stovka po padesáté