Johanka z Arku píše husitům

Jednoduše řečeno: Johanka z Arku měla náboženská vidění a slyšení, přesvědčila o svém božím poslání i samotného francouzského krále a za cenu obrovských obětí z řad vojáků i civilního obyvatelstva vybojovala nezávislost Francie na Anglii. Poté byla kvůli mocenským hrám upálena jako kacířka.

Husité se chopili náboženských spisů kazatele Jana Husa, vzali si z nich bojovného ducha a vyrabovali třetinu Evropy zvláště ohyzdným způsobem. Šířili nejen svoji víru, ale především světskou moc upalováním, válčením a zabíjením. Nakonec se vyvraždili mezi sebou v bitvě U Lipan a následně mnozí skončili na hranici jako kacíři.

Obě hnutí uvrhla své země o desítky let nazpátek, odtrhla je od vyspělé Evropy a poslední následky se napravovaly ještě v tomto tisíciletí.

Dopis budoucí čarodějnice současným kacířům

Datace dopisu není jistá, někteří historici uvádějí 3., jiní 23. březen 1430. Je ironií dějin, že jej nacházíme mezi dokumenty, které německý inkvizitor Johannes Nider OP (1380–1438) uvádí jako důkazy o kacířství sv. Johanky.

Dopis byl sepsán latinsky augustiniánem otcem Pasquerelem, kterému jej sv. Johanka, jak měla ve zvyku, nejspíše diktovala ve svém barroisko-lotrinském nářečí. 

Ježíš, Maria

Již delší dobu ke mně, Johance Panně, docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů, stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou víru a bohopoctu, přijímáte bezbožné a nedovolené pověry a že není žádné hříšné či bláznivé věci, kterou byste si nedovolili udržovat a šířit. Pohrdáte svátostmi Církve, trháte na kusy články víry, pleníte kostely, ničíte a pálíte památečné sochy, vraždíte křesťany, protože zachovávají pravou víru.

Co je to za běsnění? Jaká nenávist či šílenství vás sžírá? Víru, kterou všemohoucí Bůh, Syn a Duch Svatý zjevil, založil, nadal mocí a tisícekráte oslavil skrze zázraky, tuto víru vy pronásledujete, usilujete svrhnout a zničit. Jste slepí, nikoliv však z nedostatku zraku či chápání.

Myslíte si, že uniknete trestu? Cožpak nevíte, že se Bůh postaví proti vašim bezbožným snahám a nedovolí vám setrvat v temnotě a omylu? Čím více se budete oddávat zločinu a rouhání, tím větší na vás čekají tresty a utrpení.

Pravím upřímně, kdybych nebyla zaměstnána válkou s Angličany, přijela bych se na vás podívat již dříve; ale pokud zjistím, že jste se nenapravili, mohu opustit Angličany a vytáhnout proti vám. Pokud nebude vyhnutí, potřu železem vaše šílené a odporné pověry a zničím buďto vaši herezi, nebo váš život.

Pokud byste dávali přednost návratu ke katolické víře a původnímu světlu, pak ke mně vyšlete posly a já jim řeknu, co máte učinit. Ale pokud ne, budete-li se nadále tvrdohlavě vzpírat bodci, pak buďte pamětlivi, jaké škody jste napáchali a jakých urážek jste se dopustili a čekejte mne, která vám stejně tak oplatí silou lidskou i Boží.

V Sully, 3. března
českým heretikům

Johanka vzrušuje Francouze dodnes

Jeanne d’Arc, francouzská národní hrdinka, byla jedno z pěti dětí (Jeanne, Jacques, Catherine, dvojčata Jeann a Pierr) chudého sedláka jménem Jacques d’Arc a Issabely Rommée. Francouzští dnešní historici si nejsou jistí dnem narození a pokládají jejího otce za ne zrovna chudého, když měl zvířata a půdu. Starší kroniky o něm hovoří jako o pauvre laboureur, což znamená chudý dělňas. Domek v Domrémy se třemi místnostmi byl jistě pro sedmičlennou rodinu velmi malý. Zájemci mohou v Domrémy navštívit muzeum Johanky.

Že by psala českým husitům se francouzští historici nezmiňují, protože buď  pokládají dopis psaný latinsky za podvrh, i když byl jedním důkazem její obžaloby, anebo tendenčně nechtějí, aby francouzská národni hrdinka byla spojována s husity, kteří v západní Evropě nemají zrovna nejlepší jméno.

Podobně jako Johanka existují ve francouzské historii ještě další dvě bojovnice Jeanne des Armoises a Jeanne de Sermaises.

Johanka z Arcu je pro většinu Francouzů téměř svátost a byla mnohokrát zobrazena na poštovních známkách, natočily se o ní dvě desítky němých i zvukových filmů a napsala hromada knih. Například Wiliam Shakespeare: Jindřich VI. (Henri VI.), Voltaire: Panna Orléanská (La Pucelle d'Orléans), Friedrich Schiller: Panna Orléanská (Die Jungfrau von Orléans), George Bernard Shaw: Svatá Jana (Sainte Jeanne), Jean Anouilh: Skřivan (L'Alouette) a Bertolt Brecht: Svatá Johanka z jatek (Die heilige Johanna der Schlachthöfe).

Článek doplnil historickými ohlasy Michael Beránek.

Čtěte také: Masacre of Glencoe 1692.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě