Bochnatka. Co jsem viděla v rybníku?

Fotografie z rybníka poblíž Třeboně koncem léta zachycuje invazivního živočicha zvaného bochnatka americká (Pectinatella magnifica), což je druh mechovky. Vypadá jako slizká gelová koule.

Ačkoliv suchozemcům připomíná medůzu, nemá s ní nic společného. Jde o zcela jiný živočišný druh.

Kde žije? V teplé sladké vodě

Bochnatka americká žije ve sladké čisté a teplé vodě. V ideálních podmínkách vytváří obrovské kolonie. Jednotlivci při tom dorůstají velikosti fotbalového míče a váží několik kilogramů. Ke svému životu potřebují vodu teplou nejméně 20 stupňů Celsia. Když teplota klesne, přestanou růst a rozmnožovat se, ale přežijí do další sezony.

Zachytávají se na kořenech, v rákosí, větvích, lodích a podvodních konstrukcích těsně pod hladinou.

Na lidské zdraví nemají bochnatky žádný vliv, a to dokonce ani když je vezmeme do ruky, nebo se jich budeme dotýkat při koupání a plavání v přírodních vodách.

Bochnatky v Česku žijí především v opuštěných jihočeských pískovnách a písčitých rybnících, ale už byly zpozorovány i na Orlické a Slapské přehradě. Dospělé jedince můžeme sledovat od poloviny června do poloviny září.

Rychlá cesta z Ameriky do Hamburku a po Labi k nám

Bochnatka americká původně pochází ze Severní Ameriky. Poprvé byla vědecky popsána roku 1851 u americké Filadelfie. Už roku 1883 byla spatřena v německém Hamburku, kam byla zavlečena zřejmě intenzivní mezikontinentální lodní dopravou. V roce 1922 byla nalezena v Česku. V roce 1952 byla pozorována už na dvanácti místech na Labi a Vltavě. Na přelomu 20. a 21. století se bochnatka velmi rychle rozšířila do dalších českých regionů. Na Třeboňsku byla zaznamenána poprvé roku 2003. Důvodem je nejspíš zvýšení průměrné teploty povrchových vod díky změnám klimatu, ale také ohříváním měst a vypouštění teplejší vody z průmyslových provozů a kanalizací.

Předpokládá se, že se zvyšováním teploty a zároveň čištěním životního prostředí v Česku se bude bochnatka americká rychle šířit dál.

Chytrý háček umožňuje cestování na křídlech

Její chování je poměrně dobře prozkoumané. Neměla by způsobovat komplikace v místním ekosystému, pokud se její množství bude držet v přijatelných mezích. Vědci se ale obávají, že může zamořit velké plochy přírodních vod, zabrat si je pro sebe a vytlačit původní živočichy a rostliny.

Na povrchu kolonie žijí jedinci zoidi, kteří jsou seskupeni do roset. Každý jedinec má drobná chapadélka, kterými kmitá a nahání si jimi potravu. Živí se vodním planktonem, což jsou v tuzemsku především prvoci, sinice a řasy.

Bochnatka se rozmnožuje pučením, tedy nepohlavně. Když klesá teplota vody, vznikají statoblasty, neboli drobné černé vnitřní pupeny. Ty jsou chráněné silnou chitinovou stěnou a vybavené háčky. Stratoblasty se uvolní a nechají se unášet vodu. Háček jim potom umožní se přichytit v okolí svého rodiště a přečkat chladné období. Zároveň se ovšem mnoho pupenů zachytí na peří vodních ptáků a ti je roznesou na velké vzdálenosti do dalších lokalit.

Čtěte o další invazi do teplejší vody: Nutrie patří na pekáč