Vzpomínky sochaře Antonína Nykla, vězně v koncentráku Mauthausen

Pracoval jsem v technickém aparátu – to znamená rozmnožoval a distribuoval ilegální tiskoviny na přepážku – do předem stanoveného bytu, kde je po ověření hesla přijala další spojka.

Jednoho dne jsem přišel na schůzku se spojkou, od níž jsem měl dostat text projevu sovětského ministra zahraničí V.M. Molotova. Spojka text ještě neměla. Zdržení znamenalo v podstatě rozpad celé sítě, která se při každém zadrhnutí musela z bezpečnostních důvodů budovat znovu.

A tak jsem vědomě porušil konspirační zásadu, když jsem řekl: "Vyřiď tomu, kdo text dostane, Veletržní 27. Nykl." Všechno dopadlo dobře, projev byl rozmnožen včas, organizace fungovala ještě rok. Až potom pro mne přišli.

Onen muž, který jediný znal moje jméno, adresu i povolání, neunesl tíhu gestapáckých metod a ukázal vyšetřovatelům můj dům. I když jsem v něm už nebydlel, pro důkladný gestapácký aparát nebylo těžké mne sochaře najít.

Když mne sebrali, byl jsem zrovna měsíc ženatý a moje tehdy osmnáctiletá paní musela do konce války jen doufat, že se vrátím živý. To byl podzim 1941. Nejdřív jsem čekal tři měsíce na cele 32 na Pankráci na podepsání protokolu, pak nás převezli do Terezína a po měsíci přišel transport do Mauthausenu.

Bylo nás tam 470 a vrátilo se nás 25. Nejhorší byl první půlrok, pak už si organismus přece jen zvykl. Ale jedno jsme měli vyzkoušené neomylně (i když tomu dnes třeba lékaři nevěří) – že ten kdo přestal věřit, kdo ztratil vůli přežít, zemřel do tří dnů. Naprosto vyčerpaný a zbídačený organismus držela pohromadě jenom vůle, jakmile se člověk zhroutil psychicky, nebylo mu pomoci.

Poznámka synovce Ladislava Franka Nykla: Podle vzpomínek mého strýce, nebyli nejhorší sadisti němečtí, nýbrž rakouští dozorci SS.

 Sochař Antonín Nykl se dožil konce 2. světová války a díky tomu, že seděl s Antonínem Zápotockým, se na čas stal prominentním umělcem komunistického režimu. Byl spoluautorem Stalinova pomníku, vytvořil mnoho soch komunistických papalášů, ale také sochu u vstupu do památníku Mauthausen. Koncem 60. let se vrátil k opravdovému umění, ale když Československo okupoval Sovětský svaz, znovu upadl v nemilost.  

Více o Mauthausenu: Malý, ale eficientní koncentrák

Zobrazit místo Turistika na větší mapě