Český les

Osm set osmdesát stránek knihy Český les přečte zřejmě jen absolutní nadšenec do tohoto nejzápadnějšího pohoří.

Nezáživný text

Většina textu je totiž pro laika absolutně nezáživná, psané slovo dokonce občas zabíhá do pouhých seznamů. Fotografií je v knize hodně, ale žádná neutkví v paměti na dlouho. Většina je z nich pouze popisná.

Navíc dojem ještě trochu kazí nevyváženost na tři díly Českého lesa. Velká pozornost je věnována Domažlicku a Tachovsku, méně informací je o Chebsku. Zda je to tím, že první dva regiony vždycky patřily spíše do českého vlivu, kdežto Chebsko bylo německy orientované Egerlandsko, a v Česku je tedy více dostupných pramenů o prvních dvou, je ovšem jen spekulace recenzenta.

Encyklopedie s výhradami

Celkově se charakter knihy Český les blíží encyklopedii. Z tohoto pohledu jí ovšem chybí podrobnost a provázanost mezi jednotlivými hesly.

Pokud ji majitel bude chápat spíše jako publikaci ke čtení o zajímavém kraji, musí si vybrat jen některé kapitoly. Ohled na takové čtenáře brali autoři především v kapitolách o běžném životě ve staré i nedávné historii. Namátkou: zajímavé je čtení o myslivosti, hornictví, zemědělství, svátečních dnech, hudbě... Bez sentimentu, věcně, a při tom poutavě, je popsán vznik a zánik chodských práv.

Dvakrát čti a jednou kupuj

Problém této knihy s ambicí shrnout vše o Českém lese tkví ve faktu, že se na ní podíleli především muzejníci a vědci, které nechtěl nebo nemohl zkrotit dostatečně erudovaný a silný editor. Mnohé texty budí dojem, že je autoři pouze vytáhli jako podklady ze svých šuplíků, nebo adresářů v počítači a nakladatelství Baset je otisklo.

Proto velmi doporučujeme si knihu co nejpodrobněji prohlédnout, několik týdnů se rozmyslet, a potom ji teprve koupit. Investice dvanácti set korun za to stojí.

Poučení pro poučené

Jestli vám má kniha Český les přinést nějaký užitek, měli byste být předem hodně poučení o regionu, jeho historii, místopisu a dějinných souvislostech. Jinak vám mnohé údaje neřeknou vůbec nic.

Například v textu Místopis od Zdeňky a Přemysla Řezníčkových vypadá popis Doubravy, překrásné vesničky s restaurovanými hrázděnými usedlostmi, následovně: "Doubrava, Taubrath, Taubra, Tauberat, Tawberat, Tauberth (2074/1). K.ú.: Doubrava u Lipové. O.r.p.: Cheb. Okres: Cheb. Kraj: Karlovarský. 1. zmínka: 1298, existuje. Nadm. výška: 490 m n. m. Poloha: 8 kmV od Chebu. X, Y(S-JTSK): -883230.17779,-102938.13950. X, Y (WGS-84): 12.45370, 50.02073."

Oddíl nazvaný Zaniklé a ohrožené kostely a kaple od Michala Valenčíka není o mnoho lepší. Uvádíme jako příklad kostel v Maiersgrünu, neboli Vysoké, jehož pohnutá historie sahá k roku 1300: "Farní kostel Narození svatého Jan Křtitele. Původně gotický kostel z 15. století byl obnoven roku 1680 a zvětšen 1803. Od roku 1856 farní. Věž opravena, loď bez střechy a krovů, plochý strop lodi i presbytář propadlý. Obvodové zdivo sahá do původní výše (místy dozděno,shora chráněno taškami). Fasáda zničena. Bez oken a dveří. Částečně zařízený. Zezadu zarostlý v křoví."

Praha, Baset 2005. Orientační cena 1200 Kč.