Dost bylo pizzy! Ochutnejte hulánský špuk

Pečené kachní stehýnko s medovou kůrkou, povidlovým zelím a hrníčkovými knedlíky? Tradiční maršovská cibulačka? Káva z místní pražírny?

Sliny se jen sbíhají.

K poznávání nových krajů patří také dobré jídlo a pití. Není nad to, během výletu zakotvit v místní hospůdce a ochutnat lokální speciality.

Najít místo, kde je umí dobře připravit, mají usnadnit Stezky dědictví na internetu i ve skutečném životě. Zeptali jsme na podrobnosti šéfa projektu Michala Buriana.

Co si slibujete od projektu Stezky dědictví?

ECEAT (Evropské centrum pro ekologii a turismus), jehož jsem předsedou, se zabývá udržitelným cestovním ruchem již více než patnáct let a do této kategorie patří i naše gastronomické dědictví. Projektem Stezky dědictví chceme podpořit podnikatele, kteří o gastronomické dědictví pečují, jsou hrdí na své umění a nesklouzávají k vaření založenému na přidání vody do sušeného hotového jídla nebo vložení zmrazeného průmyslového polotovaru do fritézy nebo mikrovlnky. Současně chceme podpořit cestovní ruch, objevováním naší země prostřednictvím chuti.

Váš projekt je zaměřený na všechny restaurace v celé České republice. Brožury jste měli na nejdůležitějším veletrhu Holiday World ale jen dvě - Vysočina a Jižní Morava.

Tyto dva kraje byly pilotní projekty, chystáme se na pokračování do dalších krajů. Příštím krokem v roce 2010 by měla být Praha a okolí, v roce 2011 plánujeme Zlínský a Olomoucký kraj.

Hodnocení přihlášených zařízení v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina skončilo v srpnu 2009. Je ještě možné se do projektu přihlásit?

Samozřejmě že ano, podrobnosti jsou uvedeny na našich internetových stránkách.

Budete kontrolovat, zda-li vámi vybrané restaurace udržují svou úroveň?

Jistě, jsme si vědomi toho, že v podniku se může měnit personál, kuchař se špatně vyspí... Používáme dva způsoby kontroly. Jeden spočívá v inkognito návštěvách našich komisařů v průběhu roku, druhý v hodnocení prostřednictvím veřejnosti. 

V jakém cenovém rozpětí se restaurace pohybují? Jaké převažují? Nejde o exluzivní záležitost pro několik gurmánů?

Jde nám o podniky všech tříd od lidových hostinců po elegantní restaurace. Když se podíváte dnes na web a zadáte hledat podle ceny, uvidíte, kolik jich v které cenové kategorii je. Vybere si určitě každý.

Pamatujete také na cykloturisty? Jsou před vašimi restauracemi stojany pro kola?

Cyklistika je populární, ale stojany na kola naše kritéria nevyžadují. Vybavení pro cyklisty je spíše záležitostí projektu Cyklisté vítáni. V řadě případů se vybrané restaurace kryjí a uvidíme, kam se bude projekt vyvíjet dále. Bude-li třeba, přidáme na web další informaci.

Vaše kritéria splňuje na Jižní Moravě 34 restaurací a na Vysočině 22. To nejsou velká čísla.

Oslovili jsme na čtyři tisíce podniků, přihlásilo se přibližně 160 provozoven, vybrali jsme méně než polovinu. Podle mého názoru to svědčí o tom, že se dobré podniky dají najít a projekt není výlučným klubem pro pár vyvolených. Současně ale výše uvedený poměr svědčí, že ne každý se k projektu může připojit.

Hodnocení restaurací prováděla komise odborníků. Jak to probíhalo? Věděla restaurace, koho obsluhuje?

Nevěděla. Věděla, že někdo přijede, ale ne kdy a jak vypadají. Představení přišlo až na konci. V některých přihlášených podnicích se porota ani nezdržela. Na první pohled nesplňovaly kritéria, například z důvodu zanedbaného vnějšího vzhledu, nebo z důvodu nevyhovující nabídky jídel a podobně. Hodnotí se podle jednotných kritérií. Podniky musí splnit jednak kritéria povinná, hodnotí se na principu ANO-NE, máš-nemáš. Pokud se někde objeví NE, pak nemůže být podnik hodnocen dále. Pokud ANO, dál se hodnotí kritéria nadstavbová, která se bodují a je vyžadován určitý minimální počet bodů. O zařazení podniku do projektu nerozhodují samotní komisaři, ale celý pracovní tým, jenž zasedá vždy jednou za čas společně a posuzuje všechny protokoly kolektivně. To proto, aby bylo možno prodiskutovat detaily a poradit se s kolegy, jak postupují při řešení obdobné situace.